Nedělní texty od Paulínek

Vydali ho na smrt

11. 4. 2014 0:00
Rubrika: Nezařazené | Štítky: nedele , evangelium , půst

Tehdy jeden z Dvanácti – Jidáš Iškariotský – odešel k velekněžím a zeptal se jich: „Co mi dáte, když vám ho zradím?“ Oni s ním smluvili třicet stříbrných. Od té chvíle hledal vhodnou příležitost, aby ho zradil.
[...]
Když nastalo ráno, všichni velekněží a starší lidu se usnesli proti Ježíšovi, že ho vydají na smrt. Dali ho proto spoutat a odvést a vydali ho vladaři Pilátovi.
[...]
Pilát jim propustil Barabáše, Ježíše pak dal zbičovat a vydal ho, aby byl ukřižován.
Viz Mt 26,14 – 27,66

Evangelium on-life

Na Květnou neděli ročního cyklu A nás událostmi kolem Ježíšova odsouzení a ukřižování provází evangelista Matouš. (Pro srovnání: V roce B se na Květnou neděli čtou pašije podle Marka a v liturgii se začínají pomazáním v Betánii – viz ZDE. V roce C jsou to pašije podle Lukáše a začínají se ve večeřadle – viz ZDE.) Ačkoli všichni tři synoptikové podávají zprávu o Jidášově rozhodnutí zradit Ježíše, pouze v ročním cyklu A tvoří právě tato epizoda jakoby „vstupní bránu“ do pašijového příběhu. Ve srovnání se začátkem pašijí v roce B nebo C je tato brána sice zvlášť temná, nicméně i tato temnota slouží k tomu, aby před našima očima plně zazářila Ježíšova láska.

„Co mi dáte, když vám ho zradím?“ zní nabídka, s níž Jidáš přichází k velekněžím. Zdá se, že od této chvíle je hledání příležitosti, jak Ježíše zradit, Jidášovou hlavní aktivitou. Od poslední večeře pak evangelista Matouš vždy zmiňuje Jidáše už jen s přídomkem zrádce (viz Mt 26,25; 26,46.48; 27,3).

Sloveso (paradidómi), které v řeckém originálu použito v souvislosti s Jidášovou zradou, však nese ještě jeden význam: vydat. A Jidáš v Matoušových pašijích není jediným podmětem tohoto slovesa. Totéž sloveso totiž zaznívá i v souvislosti s rozhodnutím velekněží a starších lidu, kteří se usnesli, že vydají Ježíše na smrt (Mt 27,1). K nim se dále přidává Pilát. Pilát věděl, že velekněží a starší mu Ježíše „vydali z nenávisti“ (Mt 27,18). Sice si diplomaticky umyl ruce, nicméně nakonec udělal totéž co oni. I on přidal své polínko do velkého plamene bezpráví a „vydal Ježíše, aby byl ukřižován“ (Mt 27,26).

Skutečnost, že jsme do pašijového příběhu uvedeni právě ve chvíli, kdy se Jidáš rozhodl Ježíše zradit, tj. vydat jeho odpůrcům, soustřeďuje naši pozornost na to, že celý průběh Ježíšova utrpení je protkaný počínáním těch, kteří libovolně disponují jeho životem a vydávají ho na smrt. Jidáš rozhoduje, že Ježíše zradí, tj. vydá velekněžím a starším lidu. Oni rozhodují, že Ježíše vydají Pilátovi. Pilát rozhoduje, že Ježíše vydá luze, která ho má ukřižovat.

Člověk se učinil pánem života a smrti. Kam však spějí jeho „bohorovná“ rozhodnutí? K jaké odpovědi vede otázka: „Co mi dáte, když vám ho zradím?“ Rozhodnutí vydat Ježíše a vůbec každé rozhodnutí vydat toho druhého nemá jiný následek než zoufalství, bolest a smrt.

Na druhé straně vidíme opravdového Pána nad životem a smrtí, který se vzdává sebe sama a plně se vydává do rukou lidí. Vydává se Jidášovi, vydává se veleradě a starším lidu, vydává se Pilátovi a nakonec se vydává ničemům, kteří ho přibijí na kříž. Neptá se: „Co mi dáte?“ Otázka, kterou klade on, zní: „Co vám mohu ještě dát?“ Ačkoli jeho rozhodnutívydat sebe sama v mnohých budí pouze pohrdání, je jediným pramenem života – a to života v plnosti.

Připravily Paulínky.

Zobrazeno 826×

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka