Nedělní texty od Paulínek

Bílá sobota: Učedník může mít i strach

11. 4. 2009 18:05
Rubrika: Nezařazené | Štítky: z jedné vlny


Když bylo po sobotě, Marie Magdalská, Jakubova matka Marie a Salome nakoupily vonné oleje, aby ho šly pomazat. Záhy zrána první den v týdnu přišly k hrobu, když právě vycházelo slunce. Říkaly si mezi sebou: „Kdo nám odvalí kámen od vchodu do hrobky?“ Když se podívaly, spatřily, že je kámen odvalen. Byl totiž velmi veliký. Vešly do hrobky a uviděly tam na pravé straně sedět mladého muže oděného bílým rouchem - a polekaly se.


On však jim řekl: „Nelekejte se! Hledáte Ježíše Nazaretského, ukřižovaného. Byl vzkříšen, není tady. Zde je to místo, kam ho položili. Ale jděte a povězte jeho učedníkům, i Petrovi: Jde před vámi do Galileje, tam ho uvidíte, jak vám řekl.“ Ženy vyšly z hrobky a daly se na útěk, protože na ně padl : strach a úžas. A nikomu nic neřekly, protože se bály.

Mk 16,1-8 (Vigilie Vzkříšení, rok B)


E-vangelium on-life

Zprávy o tom, co se stalo zrána první den v týdnu se u jednotlivých evangelistů dost liší. Biblickým autorům však nejde o to, aby podali přesné, chronologicky přísně seřazené události, ale aby podali zvěst o Božím působení, které se vymyká našim schématům. A zvláště evangelistům záleží na tom, aby se každý z jejich posluchačů/čtenářů setkal s živým Kristem. Různorodost podání vychází vstříc různorodosti adresátů, takže každý dostává příležitost.

Markovo evangelium, které se v liturgii čte tento rok (cyklus B), je evangeliem učedníka. Učedník je ten, kdo ví, že nemá patent na rozum, a nestydí se za to, že si ještě klade spoustu otázek. Proto se může cítit dobře ve společnosti žen, které si cestou k hrobu taky kladou otázky a říkají si: „ Kdo nám odvalí kámen od vchodu...?“ Podobně jako tyto ženy, i učedník každé doby je pobízen láskou k milovanému Učiteli, a proto společně se ženami z evangelia vchází do hrobky... Společně hledají Ježíše Nazaretského, ukřižovaného, ale – překvapivě – nenalézají ho, protože byl vzkříšen. Avšak to největší překvapení Markova evangelia o vzkříšení teprve přijde: Tyto ženy, místo toho, aby zajásaly radostí a rozběhly se s úžasnou novinou, lekají se a utíkají od hrobu plné strachu. Co na to my – učedníci, kteří to posloucháme? Máme se pohoršit? Má nás to zmást? Ne! Naopak. Můžeme nabýt odvahy, neboť vzkříšený Pán počítá právě s takovými lidmi.

Jemu nepřekáží, že sami narážíme na svůj vlastní strach a tvrdost svého srdce (viz Mk 16,14). Ten, který si poradil s  velmi velkým kamenem od vchodu do hrobky, neporadil by si s kameny přivalenými na našich srdcích? Kdyby Marek napsal o odvážných „borcích“, kteří běží od hrobu a hned s vervou všude oznamují, co se stalo, mohli bychom říct: „Já nemůžu být Ježíšovým učedníkem.“ Avšak tím, že píše o bázlivých ženách, ujišťuje nás, že vzkříšený Pán počítá i s námi. Nečeká, až si někde sami nakoupíme sílu a odvahu, tak jako nečekal na vonné oleje, které nakoupily ženy. Sílu a odvahu k svědectví o jeho vítězství „sponzoruje“ totiž on sám, který jde před námi.

© E-neděle
www.paulinky.cz
www.svatypavel.paulinky.cz



Příbuzné weby:
www.signaly.cz/neposeda
www.signaly.cz/annina

Sdílet

Komentáře

Johan Co to, pro pána krále, je? To už nemáte úctu ani k Božímu slovu? Musíte prosazovat sami sebe i při výkladu Evangelia?<br />
<br />
Zakončím parafrází věty z jedné recenze na knihu páně Halíkovu : "Kdyby toto bylo křesťanství, nikdy bych neuvěřil. Nestálo by mi to za to." http://sklenenykostel.net/joomla/index.php?option=com_content&task=view&id=964&Itemid=60

annina Já se ale nepokouším věřit v křesťanství, nýbrž v Krista!

dromedar Jestli rozhořčený komentář naráží na "paulínskou reklamu" dole, nepovažoval bych ji za sebeprosazování, ale spíš za obyčejný podpis autora - který tu, myslím, má místo, zvlášť, když ten, kdo příspěvek vložil do blogu (katerzina), není původcem jeho obsahu.<br />
Domnívám se (a zdá se mi, že moje zdání je v souladu s tím, co křesťané vždycky dělali), že i když někdo vykládá evangelium, měl by se pod svůj výklad podepsat stejně jako pod jakékoli jiné dílo.

zdis Annino, dík. Zrovna bojuji s vlastním strachem a tvrdostí srdce. Pán si tě použil, aby mě povzbudil a znovu potvrdil, že o mě stojí. Dík.

annina Dromedari, tak to jsi trefil do černého! Ano, závěrečné titulky slouží na způsob podpisu :-). Díky! Asi jsi to ani moc neuvědomuji, ale teď mi dochází, že máš pravdu... „každý by se měl pod svůj výklad podepsat, stejně jako pod jakékoli jiné dílo“ a převzít tak veškerou zodpovědnost. Tudíž, budiž tak učiněno. Howgh!

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka