Pokušení na poušti

Duch vyvedl Ježíše na poušť. Byl na poušti čtyřicet dní a byl pokoušen od satana, žil tam mezi divokými zvířaty a andělé mu sloužili. Když byl Jan Křtitel uvězněn, přišel Ježíš do Galileje a hlásal tam Boží evangelium: "Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království. Obraťte se a věřte evangeliu!

Viz Mk 1,12-15

(Foto: leehusyzberg pixabay.com, CC)

E-vangelium on-life

Na první postní neděli se v každém ročním cyklu A, B, C čte evangelium o pokoušení Ježíše na poušti. Pokaždé je to od jiného evangelisty. Všichni tři synoptici (Matouš, Marek i Lukáš) totiž uvádějí, že se Ježíš po svém křtu odebral na poušť. Avšak zatímco Matouš i Lukáš poctivě líčí, jak byl Ježíš na poušti pokoušen, Marek (jehož evangelium se čte v roce B) shrnuje Ježíšovu zkušenost na poušti pouze do dvou kratičkých vět, v nichž o trojím pokušení se neobjeví ani slovo. O čem máme tedy rozjímat?! Podle čeho máme v tomto roce orientovat své postní duchovní úsilí?! Vždyť vůbec není čeho se chytit! Právě! Marek o poušti moc nepíše. On ji svou mlčenlivostí přímo vytváří! Nepřináší vyčerpávající informace, o nichž bychom mohli hloubat, ale právě tato jeho stručnost vytváří přímo ideální podmínky k tomu, aby utichly naše spekulace a prostor dostal Boží Duch. Z originálních textů je zřejmé, že evangelista Marek v tomto kontextu označuje působení Ducha dost „silným“ slovem. Tak dává plně vyznít skutečnosti, že pravá poušť je místem, kde má hlavní slovo Boží Duch. To on má určovat, co je podstatné a co je druhořadé. On má rozhodovat o tom, kterou cestou se máme vydat a které se vyhnout. Někdy je totiž pohodlnější naplnit čas na postní poušti skvělými předsevzetími, které jsou sice dobré na „vykazování činnosti“, ale nevycházejí z víry v evangelium a nevedou k trvalému obrácení. Poušť, na kterou nás vede Boží Duch, se někdy těžko hledá a toto hledání vyžaduje z naší strany ticho a ochotu poslouchat. Možná je tato poušť méně nápadná a ti druzí si ani nevšimnou, že by měli „kvitovat“ naši námahu. Ale i navzdory tomu není rekreační oblastí, kde si vydechneme: „Konečně veget!“, ale pravou pouští se vším všudy. Právě tam je však i pro nás připravena pomoc andělů a právě tam i my najdeme soulad se vším, co nám připadá jako nezvládnutelná divoká zvířata.