Nedělní texty od Paulínek

Pohled víry

13. 1. 2018 16:26
Rubrika: Nezařazené

Jan stál se dvěma ze svých učedníků. Pohlédl na Ježíše, jak jde kolem, a řekl: 
„Hle, beránek Boží!“ Ti dva učedníci slyšeli, co říká, a šli za Ježíšem. Ježíš se obrátil a viděl, že jdou za ním. Zeptal se jich: „Co byste chtěli?“ 
Odpověděli mu: „Rabbi“ – to přeloženo znamená Mistře – „kde bydlíš?“ 
Řekl jim: „Pojďte a uvidíte!“

Viz Jan 1,35-42

(Foto: wikipedia.org, CC)

 

E-vangelium on-life
Na druhou neděli v mezidobí si v kostele na půl ucha (a možná znuděně) poslechneme starý známý úryvek, který bychom dokázali shrnout pár slovy třeba i o půlnoci. Opravdu ale stačí jen poslouchat? Zdá se totiž, že evangelista tu nepracuje pouze se slovem a zvukem, nýbrž i s obrazem. Jako šikovný kameraman zručně pracuje se zoomem a „zaostřuje“ pozornost svých posluchačů – „diváků“ nejdříve na oči Jana Křtitele, když ten pohlédl na Ježíše. Vzápětí sleduje Ježíšovy oči, jak vidí Janovy učedníky. Krátce nato nám přibližuje oči Janových učedníků, kteří uviděli, kde Ježíš bydlí, a nakonec se opět vrací k Ježíšovi a jeho pohledu na Šimona. Co má tato zvláštní hra pohledů znamenat? Asi nebude čistě náhodná, když jí evangelista věnuje tak velkou pozornost. Ani „zvuková stopa“, kterou k těmto pohledům přiřazuje, neodpovídá běžným klišé, na jaká jsme zvyklí.
Když Jan vidí Ježíše, vyslovuje poznání, ke kterému evidentně nestačí schopnosti fyzického zraku. Jeho pohled je pohledem víry. Jen proto, že věří, může v tom, kterého vidí, poznat Božího beránka.
Když Ježíš vidí, jak za ním kráčejí dva z Janových učedníků, nereaguje zdvořilostní frází, ale nečekanou (až drsnou) otázkou: „Co hledáte?“ (Tak zní originální text, nikoliv: „Co byste chtěli?“) Jeho oči vidí až na dno lidského srdce a ví, že člověk většinou hledá něco, místo toho aby hledal někoho. Proto dává tímto dvěma příležitost, aby i oni sami sáhli do svého nitra a vytáhli odtud pravdu o sobě.
Je vidět, že Janovi učedníci u svého učitele prošli dobrou školou. Už nehledají něco, co by je „naplňovalo“. To my jsme zvyklí hodnotit věci (práci, povinnosti, odpočinek, vztahy…) podle toho, zda nás „naplňují“, nebo „nenaplňují“. Jan jim ukázal, že mají hledat Někoho. Proto na Ježíšovu otázku odpovídají otázkou plnou pokory: „Mistře, kde bydlíš?“ Vyznávají, že od doby, kdy byl člověk vyhnán z ráje, toulá se jako bezdomovec a nemůže najít cestu do Otcova domu. Vnímají, že pokud je tento opravdu Božím beránkem, ukáže jim cestu a tam, kde bydlí on, najdou konečně svůj domov. A našli ho. I oni totiž očima víry uviděli, že tam, kde bydlí Ježíš, je Otcův dům, a tedy i jejich domov. 
Ježíšův pohled, kromě toho, že proniká až na dno lidského srdce, vidí i to, čím člověk sice ještě není, ale k čemu je povolán. Proto, když vidí Šimona, může mu říct: „Ty jsi Petr (Skála).“ Běžný pohled vidí jen vychloubačného chlápka s roztřesenými koleny. Ježíšův pohled vidí Skálu, která bude dávat jistotu i svým bratrům (viz Lk 22, 32). Kdo dovolí, aby na něm spočinul Kristův pohled, kdo neuhne zrakem, když se jeho a Ježíšův pohled střetnou, najde pravdu o sobě, najde svůj domov a najde cestu k němu.

Zobrazeno 989×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka