Lampa bez oleje

Nebeské království je podobné deseti pannám, které vzaly lampy a vyšly naproti ženichovi. Pět z nich bylo pošetilých a pět prozíravých. 
Viz Mt 25,1-13

(Foto: Duncan McNell flickr.com, CC)

E-vangelium on-life
Podobenství o deseti pannách, které vzaly lampy a vyšly naproti ženichovi, nás uvádí do rozpaků. Ježíš jindy důrazně vybízí silnější, bohatší a schopnější k nezištné pomoci slabým, chudým a znevýhodněným. Součástí stejné eschatologické řeči (viz Mt 24,1 – 25,46), v níž posloucháme o deseti pannách, je i podobenství o posledním soudu, kde se dozvíme, že Syn člověka pošle do věčného ohně ty, kteří neposloužili hladovým, žíznivým, pocestným, nahým, nemocným nebo vězněným (viz Mt 25,36-46 – evangelium na slavnost Krista Krále, A). Jak je možné, že Ježíš nyní schvaluje počínání „prozíravých panen“, jež odmítnou pomoci svým (méně prozíravým) kolegyním, které si vzaly lampy, ale nevzaly s sebou olej? Řešení je ukryto v malé částici „totiž“ (řecké gar), které není v českém ekumenickém ani liturgickém překladu biblického textu. Po údaji o tom, že pět panen bylo pošetilých a pět prozíravých, v originálním řeckém textu doslovně následuje věta: „Pošetilé si totiž vzaly lampy, ale nevzaly s sebou olej“ (srov. český překlad Jeruzalémské bible). Jediná nepatrná částice nám prozrazuje, jak je to s pošetilostí pošetilých panen. Jejich pošetilost není nezaviněná nepozornost, slabší paměť, či nižší inteligence, s níž tyto nešťastnice nic nenadělají, a tudíž by měly právem nárok na pomoc svých prozíravějších kolegyň. Nedostatek oleje není důsledkem jejich pošetilosti. Částice „totiž“ nám prozrazuje, že logický vztah mezi pošetilostí pěti panen a jejich nedostatkem oleje je přesně opačný. Nevzaly si olej, a proto jim právem náleží charakteristika „pošetilé“! Ježíš začíná své podobenství slovy: „Nebeské království je podobné deseti pannám, které vzaly lampy a vyšly naproti ženichovi.“ Výchozí bod je stejný pro všechny. Jinak by Ježíš řekl, že nebeské království je podobné pěti + pěti pannám. O tom, které panny jsou pošetilé a které prozíravé, není rozhodnuto předem podle talentových zkoušek či IQ testu. O pošetilosti či prozíravosti rozhodují samy panny svým postojem. V čem spočívá tato pošetilost či prozíravost, nám pomůže pochopit ještě jeden evangelní text. Tatáž dvojice slov (mórai a fronimoi), kterou Ježíš charakterizuje pošetilé a moudré panny, je v Matoušově evangeliu použita ještě na jiném místě. Je to v podobenství o dvou stavitelích. Ten, kdo slyší Ježíšova slova a podle nich jedná, „podobá se rozvážnému (fronimos) muži, který si postavil dům na skále.“ Každý však, kdo jeho slova „slyší, ale podle nich nejedná, podobá se pošetilému muži (móros), který si postavil dům na písku.“ Ani zde nejsou rozvážnost a pošetilost kategoriemi, do nichž je člověk zařazován dle IQ, vzdělání či talentových zkoušek. Rozvážnost i pošetilost je životní postoj, přičemž „začátek moudrosti je bázeň před Hospodinem“ (viz Př 9,10).