Nedělní texty od Paulínek

Žízeň po lásce

18. 3. 2017 14:54
Rubrika: Nezařazené | Štítky: E-nedele , evangelium , doba postní

Tu přišla jedna samařská žena navážit vodu. Ježíš jí řekl: „Dej mi napít.“ 
Viz Jn 4,5-42


(Foto: bryan flickr.com [online] CC)

Obrácení není úsilím o seberealizaci, protože lidská bytost není architektem svojí věčnosti. Nestvořili jsme se my sami. Proto je seberealizace protiřečením a je pro nás příliš málo. Máme vyšší určení. Mohli bychom říci, že obrácení spočívá právě v tom, že se přestaneme považovat za "stvořitele" sebe samých a tak objevíme pravdu... Obrácení spočívá v tom, že svobodně a s láskou přijmeme, že ve všem závisíme na Bohu - našem skutečném Stvořiteli, že závisíme na lásce. A toto není závislost, ale svoboda
Benedikt XVI.21.2.2007

E-vangelium on-life

Jistá Samaritánka – moderní typ jako vystřižený z celobarevných žurnálů na křídovém papíře. Odvážná, podnikavá, samostatná, emancipovaná, zařizuje si život podle svých představ a manifestuje svoji „nezávislost“ a „svobodu“ tím, že dělá věci „just“ jinak, než ostatní. Nerozhází ji nepohodlné pozvání hledat pravdu. Zvládá reagovat na ně elegantními komplimenty: „Vidím, že jsi...“ a brilantně vytahuje zdánlivě čistě intelektuální polemiku: „Naši předkové uctívali Boha tady na té hoře, a vy říkáte: ‚Jen v Jeruzalémě je to místo, kde se má Bůh uctívat.“ Už však nestačí pokračovat: „A co si myslíš ty? Jaký je tvůj názor?“, protože Ježíš nepodporuje jalové průzkumy veřejného mínění a sterilní výměnu názorů typu: „Můj názor je… - jaký je váš názor?“ Na něj se nedá přijít s prospekulovanou diskusí, ve které se prezentují názory všech zúčastněných stran tak, aby nakonec diplomaticky vyplynulo, že pravděpodobně mají všichni svoji pravdu, ale v podstatě pravda neexistuje, takže ať se každý zařídí, jak mu diktuje obdivovaný diktátor zvaný „Můj názor“.

Před výzvou „Věř mi… To jsem já…“ se nedá diplomaticky vycouvat s nějakým „názorem“. Ti, kteří si myslí, že otázka klanění se – tj. věrnost Bohu, se dá vyřešit na úrovni výměny názorů, zůstávají žízniví jako žena, která měla pět mužů a ten, kterého má nyní, není její muž. Dychtivě hledají, kdo by uhasil jejich žízeň po lásce, protože žádný z bůžků není jejich Bohem, a ačkoli mají „muže“, nemají Ženicha (srv. Mt 9,15).

Zůstávají jako starý prázdný džbán, pohozený u studny. Druhou možností je uvěřit „tomu, který je“. Kdo tak učiní, napije se vody, kterou dává Kristus, a nebude žíznit navěky. Potom nechává svůj džbán, protože se sám stává džbánem, který přináší živou vodu i jiným lidem.

Zobrazeno 1307×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka