Nedělní texty od Paulínek

E-Neděle: Narození Páně

25. 12. 2016 14:18

Lid, který chodil ve tmě, vidí veliké světlo, obyvatelům temné země vzchází světlo. [...]
Hle, dítě se nám narodilo, syn je nám dán, vládu má na svém rameni a dostane jméno podivuhodný rádce, mocný Bůh, věčný otec, kníže pokoje.
Viz Iz 9,1-3.5-6, 1. čtení, v noci


(Foto: Berta IV flickr.com [online] cc)

Liturgi@ on-life
Kdo je lid, který chodí ve tmě? Kdo jsou obyvatelé temné země? Komu prorok Izaiáš adresuje příslib o zlomení těžkého jha a bodce otrokáře? Za Achazova panování (r. 732 př. Kr) se Judské království stalo vazalem Asyrské říše (srov. 1. čtení 4. adventní neděle). Je možné, že prorok se obrací na obyvatele Judského království, kterým se pod Asyrskou nadvládou sice nevede až tak špatně, ale začínají zapomínat na Hospodina a koketují s asyrskými božstvy. Hospodářsky se jim jakžtakž daří, ale duchovně tápou ve tmě. Myslí si, že rozhodují sami o sobě, ale ve skutečnosti jim poroučí bodec otrokáře. Synem, o němž se zmiňuje prorok, by mohl být Achazův syn Chizkiáš (Ezechiáš), který uskutečnil zásadní náboženskou reformu. Za jeho nástupců Menašeho (Manassesa) a pak Amóna sa však opět prohloubí úpadek a o několik desetiletí později se k moci dostává Babylonská říše. Režim cizí nadvlády se ještě přitvrzuje. V roce 597 dochází k první vlně deportací judského obyvatelstva do Babylonu. V roce 586 př. Kr. je dobyt Jeruzalém, zničen chrám a odvlečená další část obyvatelstva. Je možné, že prorocká slova o velikém světle a o upevnění Davidova trůnu a jeho království jsou adresována právě těm, kteří čelí této zkoušce. Můžeme uvažovat o tom, že slova o jásotu a o plesání těch, kdo se dělí o kořist, se vztahují právě na budoucí návrat z babylonského exilu. Je-li prorocká výpověď otevřená vícero interpretacím ve světle budoucích událostí, nic to neubírá na její hodnotě a přesvědčivosti. Naopak. A právě ve světle události, která se stala ještě několik století později než zmiňovaný návrat z exilu, se nám v Izaiášově proroctví odkrývá ještě jeden mnohem hlubší význam: „Hle, dítě se nám narodilo, syn je nám dán, vládu má na svém rameni.“ Králem, který odstraňuje těžké jho svého lidu, není mocný panovník, ale malé dítě. Knížetem pokoje, které zneškodňuje hůl utiskovatele, není úspěšný diplomat, ale slabé novorozeně. Obdivuhodným Rádcem, který zneškodňuje bodec otrokáře, není šikovný politik, ale děťátko v plenkách. Je-li tomu tak, znamená to, že lid, který chodí ve tmě, není nějaký malý národek v oblasti Blízkého východu pod cizí nadvládou. Jak by mu mohlo přinést vysvobození malé bezbranné dítě? Lidem, který chodí ve tmě, je celé lidské pokolení. Skutečným jhem a holí na jeho šíji není nějaká politická nadvláda či útisk zvenčí, ale především dychtivost po úspěchu, moci a převaze nad druhými, která se stále ozývá v každém lidském srdci. Má-li jako velké světlo zazářit právě malé a slabé dítě, znamená to, že skutečnou temnotou, v níž všichni kráčíme, není nic jiné, než naše ustavičná posedlost naší vlastní důležitostí a velikostí. „Hle, dítě se nám narodilo!“ Každý, kdo se učí od tohoto Dítěte, uzří velké světlo, a jeho srdce se naplní radostí a jásotem.

Zobrazeno 595×

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka