E-Neděle: Díky Ježíši, poznávám tě?

Když jeden z nich zpozoroval, že je uzdraven, vrátil se, mocným hlasem velebil Boha, padl Ježíšovi k nohám tváří až k zemi a děkoval mu. 
Viz Lk 17,11-19

(Foto: ally213 flickr.com [onlline] cc)

E-vangelium on-life
Nebylo by spravedlivé jen tak lehkovážně obviňovat devět uzdravených malomocných z nevděčnosti. Povinnost malomocných ukázat se po svém uzdravení kněžím byla zakotvena v podrobných předpisech, přičemž k závaznému rituálu patřila i přesně stanovená oběť (viz Lv 14,1-32). Pokud se tedy malomocní opravdu šli ukázat kněžím, což bylo nezbytné k jejich opětovnému začlenění do společnosti, znamená to, že přinesli i předepsanou oběť, čímž bezpochyby vyjádřili Bohu svou vděčnost. Určitě tedy poděkovali Bohu i oni a vzdali mu chválu. Proč nám je tedy dán za vzor právě tento jeden Samaritán? Snad proto, že nelitoval námahy, vrátil se a poděkoval dřív než ostatních devět? Nebo snad proto, že velebil Boha mocným hlasem a padl tváří až k zemi? Asi sotva šlo Ježíši o tyto vnější projevy vděčnosti. Vždyť on sám jindy chválí nenápadnou a tichou modlitbu ve skrytosti (srov. Mt 6,5-7).

Čteme-li pozorně originální řecký text, zjistíme, že verše 15 a 16a tvoří jedno souvětí, které doslovně zní:  „Když jeden z nich zpozoroval, že je uzdraven, vrátil se, mocným hlasem velebil Boha, padl na tvář k jeho nohám a děkoval mu.“ Řecký text neříká, že Samaritán padl k nohám a děkoval Ježíši. Jméno Ježíš se vyskytuje až v 17. verši, kde evangelista uvádí Ježíšovu reakci. V obou případech stojí pouze zájmena „jeho“ a „mu“. Komu tedy Samaritán padl k nohám a komu děkoval? Ježíši? Bohu? Zdá se, že odpověď na obě otázky může být kladná. A právě zde tkví rozdíl mezi Samaritánem a ostatními devíti malomocnými, kteří byli též očištěni. I oni pravděpodobně děkovali Bohu a velebili ho jako svého spasitele. Samaritán však na rozdíl od nich poznal svého Boha a Spasitele v Ježíši. A právě to je víra, která zachraňuje.

Uzdravený Samaritán je nám dán za vzor nejen proto, abychom nezapomínali Bohu děkovat za život, za zdraví, za blízké, za práci, za všechny dary... To obvykle zvládáme už od mateřské školy. Vděčný Samaritán nám také připomíná, abychom nepřehlíželi svého Boha v osobě Ježíše Krista.  Malomocný Samaritán a jeho devět „kolegů“ potkali Ježíše, když na své cestě do Jeruzaléma procházel mezi zatracovaným Samařskem (srov. Jan 4,9) a pohanskou Galilejí (srov. Mt 4,15). My ho můžeme potkat například ve společenství „cizích“ lidí shromážděných na nedělní bohoslužbě nebo ve svátostech, které vysluhuje nesympatický farář, nebo...