Nedělní texty od Paulínek

Slavnost Narození sv. Jana Křtitele

23. 6. 2016 12:41

Pán prokázal velikou milost... „Co asi z toho dítěte bude? Vždyť ruka Páně byla s ním!“ 
Viz Lk 1, 57-66.80


(Foto: Hartwig HKD flickr.com [online] creative commons)

E-vangelium on-life 
Alžbětě... narodil se jí syn. - Alžběta je další z žen, které ač dlouho neplodné, dostaly od Boha syna. Nemožné se stává možným, Bůh si v dějinách připravuje cestu pro svého Syna, který se narodí z panny. Během liturgického roku si připomínáme pouze dvě narození: narození Kristovo, ale ještě o šest měsíců dříve i narození Jana Křtitele. 

„Ne, bude se jmenovat Jan! Namítli jí: „Tak se nikdo z tvého příbuzenstva nejmenuje.“ – stalo se něco, co se v příbuzenstvu ještě nestalo a proto ani jméno toho chlapce nebude podle zvyku, ale jak anděl Páně zvěstoval. S jménem dává Bůh člověku i jeho poslání. I my se po našem poslání ptáme a hledáme ho, najdeme-li své místo, nacházíme sebe sami, dostáváme svou identitu; „jméno“, které jsme nedostali jen tak, ale jenž pro nás Bůh připravil už před naším narozením. Hospodin mě povolal od matčina lůna, již v mateřském životě nazval mě jménem“ (Iz 49, 1). Tento chlapec dostal od Boha jméno „Jan“, to znamená „dar“. 
Otec napsal: „Jeho jméno je Jan.“. Ihned se mu uvolnila ústa i jazyk a on mluvil a chválil Boha. – Zachariáš byl až do této chvíle němý, protože neuvěřil andělovu zvěstování, protože byl hluchý k Božímu slovu. Nyní však uvěřil a jeho ústa se opět otevřela ke chvále Boží.
Všichni, kdo to uslyšeli, uvažovali o tom v srdci a ptali se: „Co asi z toho dítěte bude? Vždyť ruka Páně byla s ním!“ – my víme, jaká byla další životní cesta Jana Křtitele. Stal se hlasem na poušti, který připravuje cestu Slovu. Ale co bude/je z nás? Není snad i nad námi „ruka Páně“? Svět je plný tajných proroctví, co tedy zmůžeme my s naší „obyčejnou a nezakrytou pravdou“ o Boží lásce a životě ve víře v Krista? Ruka Hospodinova je nad námi, jeho Duch nás vede a tak i my můžeme být hlasem a poukazovat na Ježíše v tomto světě, jenž se tak příliš podobá poušti, zemi toužící po Boží závlaze. Naštěstí si neklademe za cíl svět spasit, ale naší přítomností a vírou učinit Ježíše viditelným. A jako Jan Křtitel dát Ježíši prostor, umenšit se, v pokoře se sehnout před Bohem a jindy v odvaze o něm vydávat svědectví.

Zobrazeno 706×

Komentáře

JiKu

Během liturgického roku si připomínáme pouze dvě narození: narození Kristovo, ale ještě o šest měsíců dříve i narození Jana Křtitele.

Ts, ts! Jak kdo.
Já ještě narození Panny Marie 8. září.

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka