E-Neděle: Jásej, zaplesej, raduj se

Jásej, siónská dcero, zaplesej, Izraeli, raduj se a vesel celým srdcem, jeruzalémská dcero! Zrušil Hospodin tvůj trest, odstranil tvé nepřátele, uprostřed tebe je Hospodin králem Izraele, zla se už neboj! V onen den bude řečeno Jeruzalému: „Neboj se, Sióne, ať neochabují tvé ruce! Hospodin, tvůj Bůh, je uprostřed tebe, hrdina, vítěz; bude nad tebou plesat v radosti, obnovil k tobě svou lásku, s veselím nad tebou zajásá jak za dnů shromáždění.“
Sof 3,14-18a

(Foto: Člověk a víra)

Sofoniáš (působil asi 640–630 př. Kr.) je prorok, který si nebere servítky. Tématem jeho krátkého, ale silného prorockého spisu je „Hospodinův den“ (Sof 1,7.14), který má být dnem soudu (Sof 3,8), dnem hněvu (Sof 1,18;2,2.3), dnem, před nímž se třesou národy (Sof 1,7.14) i samotný Jeruzalém (Sof 3).

Sofoniáš nešetří silnými slovy. Velmi barvitě líčí hrůzy a soužení. Poslední slovo však nebude patřit zkáze a katastrofám. Sofoniášova kniha se končí nádhernou výzvou k radosti. Prorok ji adresuje „zbytku Izraele“ (Sof 3,13), lidu utištěnému a nuznému (Sof 3,12), Hospodinovým vyznavačům (Sof 3,10), kteří se nemají bát, neboť Hospodin je s nimi.

Od předchozích dvou proroků (Jeremiáše a Barucha) se Sofoniáš zásadně liší jak dobou svého působení, tak i tématem, jímž se zabývá. Co však všechny tři proroky sbližuje, je silný důraz na to, aby jejich posluchači bez ustání upírali svůj zrak na Hospodina. Zbytek Izraele, jemuž Sofoniáš přislibuje útěchu, nebude mít důvod své radosti v tom, že je šikovnější, moudřejší, úspěšnější, nebo dokonce lepší a zbožnější než ostatní. Jedinou příčinou jeho radosti je Hospodinova přítomnost. Může se opravdu veselit celým srdcem, neboť není odkázán na svá hrdinství. Ať se děje, co se děje, Hospodin, jeho Bůh, je s ním.