Nedělní texty od Paulínek

E-neděle: Naučit se vidět Pána

28. 11. 2015 16:59
Rubrika: Nezařazené | Štítky: E-nedele , evangelium , advent

Budou znamení na slunci, na měsíci i na hvězdách, na zemi úzkost národů, bezradných nad hukotem a příbojem moře; lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přijde na celý svět, neboť hvězdný svět se zachvěje. 
A tehdy lidé uvidí Syna člověka přicházet v oblaku s velikou mocí a slávou. Až to začne, vzpřimte se a zdvihněte hlavu, protože se blíží vaše vykoupení. 
Viz Lk 21,25-28.34-36


(Foto: Czech team)

E-vangelium on-life 
Hodilo by se nám, kdyby takzvané eschatologické řeči (t.j. Ježíšova slova o událostech posledních dnů) fungovaly jako nějaká měřítka (například pravítko či úhloměr). Jednoduše bychom je přiložili ke všem kosmickým a společenským událostem, které v nás vzbuzují strach a očekávání, a hned bychom věděli, zda se už jedná o znamení, že to už začalo, nebo zda se ještě nic vážného neděje. Tímto způsobem však evangelium nefunguje. A ačkoli jsou slova o znameních na slunci, na měsíci a na hvězdách pro lidskou fantazii mimořádně přitažlivá, evangelium týkající se onoho dne orientuje náš pohled jiným směrem. Vede naše oči, aby vyhledávaly ne tolik znamení nebeských mocností, jako spíš Syna člověka, který přichází. Tímto směrem se má upírat náš pohled – a to nejen v den soudu, ale soustavně, v každé době. Vidět Syna člověka přicházet v oblaku s velikou mocí a slávou v den soudu totiž budou schopni pouze ti, kdo se ho naučili vidět přicházet už dávno předtím.

Jak ale máme neustále upírat pohled na přicházejícího Syna člověka, jestliže ani nevíme, zda už přichází? Od svého prvního příchodu Syn člověka přichází různým způsobem. Tou nejlepší školou, která nás může naučit potřebné bdělosti, abychom ho viděli přicházet, je evangelium. Tam můžeme uvidět, že v „těch dnech“ (viz Lk 2,1) Syn člověka přišel jako dítě „zavinuté do plének a položené do jeslí, protože v zájezdním útulku nebylo pro něho místo“ (srov. Lk 2,7) a naučíme se ho vidět přicházet ve všech, pro které není místa. Právě tam – v evangeliu – ho uvidíme přicházet mezi zástupy hladových, nemocných, malomocných, posedlých a hříšných (srov. Lk 4,40-42; Lk 5,15; Lk 5,29) a v této pestré společnosti se naučíme v každém hladovém, žíznivém, nahém, nemocném, vězněném a hříšném vidět přicházet právě jeho (srov. Mt 23,31-46).

Soustavným vzpřimováním se k službě a zdviháním hlavy k tomu, abychom viděli všechny, v nichž Syn člověka přichází, se nám posílí všechno potřebné svalstvo. Budeme schopni vzpřímit se a zdvihnout hlavu i tehdy, když na všechny jako léčka dolehne den soudu. Tato gymnastika zdvihání hlavy a vzpřimování se pro druhé je zároveň i nejlepší prevencí před „obezitou srdce“, před níž nás Ježíš vystříhá. Srdci, které pečuje o druhé, totiž nehrozí, že by se zatížilo nestřídmostí, opilstvím a pozemskými starostmi.

Zobrazeno 1191×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka