Nařídil jim, aby si na cestu nic nebrali

Ježíš zavolal svých Dvanáct, začal je posílat po dvou a dával jim moc nad nečistými duchy. 
Nařídil jim, aby si na cestu nic nebrali, jen hůl: 
ani chléb, ani mošnu, ani peníze do opasku, jen opánky na nohy, ani aby si neoblékali dvoje šaty. 
Viz Mk 6,7-13

(anonym. radiocatedral.com [online])

E-vangelium on-life

Instrukce, které dává Ježíš svým Dvanácti na cestu, našim uším sice znějí poněkud neobvykle, ale při troše dobré vůle je přece dokážeme jakž-takž dešifrovat. Víme, že nejde o to, abychom bezpodmínečně hned vyrazili na nějakou akční misijní výpravu kolem světa – a ještě k tomu bez mošny, bez chleba a bez peněz. Chápeme, že jde spíš o to, abychom na své cestě životem, která je sama o sobě hlásáním o Ježíši (ať už k tomu připojíme slova nebo ne), nesoustředili svou pozornost na to, co není podstatné, či dokonce na to, co by nám mohlo na cestě za Kristem překážet. Každý, kdo se v evangeliu alespoň trochu orientuje, za výzvou „nic si nebrat“ dokáže přečíst výstrahu před lpěním na hmotných jistotách. Co si však počít s holí a opánky? Co znamená tento zvláštní, téměř až výstřední detail?

Obraz člověka obutého, opásaného a s holí v ruce nápadně evokuje Izraelitu v egyptské zemi, který podle Hospodinova nařízení prožívá Paschu – Hospodinův přechod, t.j. den, který znamená definitivní konec otročení v cizí zemi (viz Ex 10,11). A snad zde je klíč k pochopení toho, jaký význam mají hůl, opasek (bez peněz) a opánky ve výstroji Ježíšova apoštola. Ten, koho Ježíš zavolal a poslal, je totiž bytostně člověkem „velikonočním“. Základem jeho života i všeho, co koná, je Velká noc. Avšak už ne ta noc, kdy Izrael zabíjel beránka a Hospodin procházel Egyptem, nýbrž noc, kdy byl zabit pravý Beránek a kdy Pán vítězně prošel ze smrti do života.

Evangelista Marek, který se na Ježíše dívá pohledem učedníka, v závěru svého evangelia nezatajuje těžkosti učedníků uvěřit v skutečnost prázdného hrobu (viz Mk 16). Velmi jasně však dává najevo, že možnosti jsou pouze dvě: Buď je Ježíšův apoštol člověkem Velikonoc (to znamená člověkem, jehož životem prošel Pán a osvobodil ho z otroctví hříchu a smrti), nebo vůbec učedníkem ani apoštolem není.