On, Duch Pravdy

Slavnost Seslání Ducha Svatého

Měl bych vám ještě mnoho jiného říci, ale teď byste to nemohli snést. Ale až přijde on, Duch pravdy, uvede vás do celé pravdy. On totiž nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit to, co uslyší, a oznámí vám, co má přijít.

Viz Jn 15,26-27; 16,12-15

(HICKORY HARDSCRABBLE. flickr.com [online]. creative commons)

E-vangelium on-life

Když slyšíme, jak Ježíš na sklonku svého veřejného působení říká: „… až přijde Duch pravdy, uvede vás do celé pravdy…“, právem nám může vyvstat otázka: „A co s tím vším, co Ježíš učil po celou dobu v Galileji a v Judeji? Hlásal snad lidem nějakou polopravdu, že nyní ještě musí přijít Duch pravdy, aby ji dotáhl do konce? V čem spočívá toto uvedení do celé pravdy, na které Ježíš připravuje své učedníky s takovým důrazem? V první řadě si pod uvedením do celé pravdy nesmíme představovat nějaký „úvodní kurz“ na způsob předmětů v prvním semestru vysokoškolského studia (Úvod do lingvistiky, Úvod do studia literatury, Úvod do filozofie… apod.). Celá pravda, do které má učedníky uvést Duch pravdy, totiž není nějaký obsah skript, ale osoba Ježíše Krista. On sám a jeho život (tedy nejen jeho učení, ale i všechny jeho skutky včetně dlouhého období dětství a mladosti, o němž evangelia neinformují) je celou pravdou, ke které už nelze nic přidat. Pokud tedy touto pravdou není „něco“, nýbrž „někdo“, jak má dojít k tomu, že nás Duch pravdy uvede do celé pravdy? Ježíšovi učedníci, kteří poslouchají tato slova, Ježíše už znají. Mají za sebou pár let v jeho přítomnosti. I my se už nějakých pár let hlásíme (alespoň statisticky) k jeho učedníkům. Ani oni, ani my určitě nepotřebujeme nějaký seznamovací úvod. Co je tedy uvedením do celé pravdy, které má přijít, a o kterém Ježíš říká: „Teď byste to nemohli snést“?

Z našeho života jsme zvyklí, že slova naplňují naše ústa, uši, stránky papíru i všechno kolem nás a nic se neděje. S Božím slovem je tomu ale jinak. Když mluví Bůh, věci jsou přiváděny k bytí. Děje se to, co on říká (viz Gen 1,1-25). Když tedy mluví Duch pravdy, nedochází k přenosu více či méně prázdných slov, ale k stvoření – uskutečnění něčeho zcela nového! A tou novu skutečností je naroubování našeho života do Krista a do jeho života – tak jako to naznačuje i obraz o vinném kmeni a ratolestech (viz Jan 15,1-8 – evangelium 5. velikonoční neděle B). Když tedy Duch pravdy oznamuje, co má přijít, nepřináší informaci o budoucích událostech na způsob věštby či předpovědi počasí. To, co má přijít, je naše účast na plnosti Kristova života! Když ji Duch pravdy oznamuje, zároveň ji i uskutečňuje.

Když Ježíš říká tato slova, má před sebou své utrpení a smrt. Kdyby učedníci měli mít už nyní plnou účast na všem tom, co ho čeká, zcela jistě by to nemohli snést. Až Ježíšovo zmrtvýchvstání a oslavení jim otevře dveře k tomu, aby Duch pravdy, který vychází od Otce, tj. tentýž Duch, který se ještě před stvořením světa vznášel nad vodami (viz Gen 1,1), začal i v nich uskutečňovat celou pravdu, pro kterou byli stvoření.

Obrázek ve větším rozlišení zde.