Nedělní texty od Paulínek

Já jsem vinný kmen

1. 5. 2015 22:00
Rubrika: Nezařazené | Štítky: evangelium , E-nedele , Velikonoce

5. neděle velikonoční

 

Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce, neboť beze mne nemůžete dělat nic.

Viz Jan 15,1-8

(Jflickr.com [online]. creative commons)

E-vangelium on-life

K pochopení přirovnání o vinném kmeni a ratolestech skutečně není třeba žádných odborných znalostí z botaniky. Dokonce v porovnání s některými jinými obrazy, které Ježíš používá, je tento tak jasný a jednoduchý, že na první pohled není vůbec „co řešit“. On je vinný kmen, Otec je vinař, my jsme ratolesti, hotovo. Hned od začátku je úplně jasné, kdo je kdo, a co máme činit. Kromě toho tento úryvek jsme slyšeli již tolikrát, že… už jen mávneme rukou.

Ale kdoví, zda při naslouchání těmto slovům podobně mávli rukou i učedníci. Pokud do synagogy nechodili jen „si pospat“, mohla se jim při Ježíšových slovech vybavit píseň o vinici z knihy proroka Izaiáše (Iz 5,1). Prorok v ní líčí, s jakou něžností a péčí si vinař (Bůh) vysadil vinici (vyvolený národ) a s jakou touhou očekával od ní plody (lásku a věrnost). Jak to dopadlo, věděli oni a víme to i my. Milovaná vinice zklamala.

Ani k pochopení Izaiášovy alegorie netřeba příliš složitých spekulací. Když však dáme vedle sebe oba texty (z Izaiáše a z evangelia), objevíme jeden velmi důležitý posun.

U Izaiáše byl vinicí vyvolený národ a vinař – Bůh očekával ovoce. I v Ježíšově přirovnání sice vinař – Otec očekává ovoce, avšak centrem pozornosti už není vinice, které se nedaří nést kvalitní víno, ale vinný kmen. To on působí, že se vinař konečně dočká dobrého ovoce. Starozákonní obraz vinice se prolíná s novozákonním obrazem vinného kmenu. Vinař (Otec) nezlikvidoval vinici, která se na nic pořádného nezmohla, ale zasadil v ní nový vinný kmen – svého Syna. Před našima očima tak zvláštním způsobem splývá vinice a vinný kmen a my už chápeme, že naznačuje tajemné a velmi hluboké spojení mezi Bohem a člověkem, které se uskutečnilo vtělením Božího Syna. Jen díky tomuto tajemství je možné, že vinice, o které hovoří Izaiáš, nezůstane pustá, ale ponese hojné ovoce.

Tak začínáme tušit, že v tomto evangelijním úryvku nejde o to, že pokud se budeme slušně chovat, neodřízne nás ostrý nůž vinaře a zůstaneme na vinném kmeni a budeme nést ovoce mnoha dobrých skutků. To by bylo příliš málo a mohlo by se nám stát, že naše ovoce bude připomínat tak akorát shnilé citróny z nejbližšího supermarketu. Ježíšova slova zjevují daleko hlubší tajemství – tajemství vtělení, tajemství jednoty mezi Božím Synem a námi. Jedině tato jednota totiž způsobuje, že konečně poneseme výborné ovoce, z kterého bude „dobré víno“ (srov. Jan 20,10), a ono bude obveselovat všechny okolo nás a zjevovat jim radostnou zvěst o tom, že „nadešla Beránkova svatba a jeho nevěsta se připravila“ (Zj 19,7).

Volně inspirováno z: Joseph Ratzinger Benedikt XVI., Ježíš Nazaretský

Obrázek ve větším rozlišení zde.

Zobrazeno 1647×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka