Nedělní texty od Paulínek

Ty mi chceš vystavět dům, kde bych bydlel?

20. 12. 2014 22:05
Rubrika: Nezařazené | Štítky: evangelium , E-nedele , advent

4. neděle adventní

Hospodin ti oznamuje, že vystaví dům tobě. Až se naplní tvé dny a uložíš se ke svým otcům, vzbudím po tobě potomstvo, které vzejde z tvých útrob, a upevním jeho království. Já mu budu otcem a on mi bude synem. Tvůj dům a tvé království potrvá přede mnou navěky, tvůj trůn bude pevný navždy.

Viz 2 Sam 7,1-5.8b-12.14a.16

Liturgi@ on-life

Když se král David svěřuje proroku Nátanovi se svým záměrem konečně postavit Hospodinovi chrám, jak se patří, prorok nejprve reaguje souhlasně. Vzápětí však Hospodin posílá Nátana za Davidem se zcela opačným vzkazem – David Hospodinův dům stavět nebude. Další dějiny Izraele, z nichž se dozvídáme, že již Davidův následník, Šalamoun, nechal s Hospodinovým požehnáním postavit v Jeruzalémě velkolepou svatyni (viz 1 Kr 5 – 9), nás však staví před otázku, jak je to s platností Nátanova poselství Davidovi. Co se stalo? Snad Hospodin „změnil názor“, a to, co prostřednictvím Nátana sdělil Davidovi, již přestalo platit? Vždyť přece jen izraelský král vybudoval dům Hospodinovi. Nátan Davidovi řekl:  „Hospodin ti oznamuje, že vystaví dům tobě. Až se naplní tvé dny a uložíš se ke svým otcům, vzbudím po tobě potomstvo, které vzejde z tvých útrob, a upevním jeho království. Já mu budu otcem a on mi bude synem.“ Dějiny Izraele nepopírají Nátanův vzkaz Davidovi. Naopak, z jejich pozorného čtení vyvstává právě potvrzení jeho poselství. Již z Nátanových slov je zřejmé, že výraz „dům“ v biblické mluvě neznamená pouze budovu, v níž někdo bydlí, ale i společenství lidí, kteří jsou navzájem spojeni příbuzenským poutem, tj. rodinu, či dokonce celý rod[1]. A Hospodin opravdu vybudoval Davidovi velkolepý „dům“. Plný význam toho, co představuje příslib, že Hospodin vybuduje Davidovi dům, je však zřejmý až ve světle tohoPotomka z Davidových útrob, o němž platí v tom nejhlubším smyslu, že on je Božím synem a Bůh mu je otcem. Plné uskutečnění Hospodinova příslibu Davidovi v osobě Ježíše Krista je zároveň i plným uskutečněním touhy, která vedla ke stavbě Hospodinova domu v Jeruzalémě. Vyvolený lid toužil po tom, aby Hospodin bydlel uprostřed něho. Chrámová budova měla být hmatatelným a viditelným ujištěním o Hospodinově přítomnosti uprostřed svého lidu. A Hospodin neodmítá Davidovu iniciativu proto, že by nechtěl bydlet se svým lidem. Naopak, odmítnutí chrámové stavby odkazuje na to, že Hospodin bude jednou bydlet mezi lidmi ještě v hlubším smyslu, než by to umožňoval cedrový nebo kamenný chrám. Ježíš Kristus završuje stavbu Davidova domu – v něm dosahuje plnosti sláva Davidova potomstva. Ježíš Kristus ale také završuje a překonává stavbu Hospodinova domu. V něm Hospodin opravdu bydlí mezi lidmi a s lidmi. Otázka „Ty mi chceš vystavět dům, kde bych bydlel?“ je také varováním před stále živým pokušením „ubytovávat“ Boha výlučně v speciálně vyhrazených sakrálních prostorách a zároveň přehlížet jeho nenápadnou (a často i nepohodlnou) přítomnost mezi lidmi a v lidech.

 


[1] Srov. Kol.: Výklady ke Starému zákonu II. Jozue – Ester. Praha, KNA 1996, s. 267

 

 

Připravily Paulínky

Zobrazeno 711×

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka