Maria to uchovávala v srdci

Pastýři pospíchali do Betléma a nalezli Marii a Josefa i děťátko položené v jeslích. 
Když ho uviděli, vypravovali, co jim bylo o tom dítěti pověděno. 
Všichni, kdo to slyšeli, podivili se tomu, co jim pastýři vyprávěli. Maria však to všechno uchovávala v srdci a rozvažovala o tom. 
Viz Lk 2,16-21

E-vangelium on-life

Pastýři vypravovali, co jim bylo pověděno… Všichni, kdo to slyšeli, podivili se tomu, co jim pastýři vyprávěli. – Kdo jsou ti všichni? Vždyť Lukáš vzpomínal jen anděly, pastýře, Marii, Josefa a dítě. O andělech se vyjádřil, že odešli (Jakmile andělé od nich odešli do nebe…viz Lk 2,15). Pastýři jsou ti, kteří vypravují. Tedy jejími posluchači by mohli být jen Josef s Marií a dítětem. Kdo jsou tito všichni, o kterých nám Lukáš nic bližšího nesděluje, ale přece tvrdí, že poslouchají a diví se tomu, co pastýři vypravují?! Tito všichni jsme my. Lukáš chce, abychom se nejen z „bezpečné“ geografické a časové vzdálenosti dozvěděli, co se kdysi stalo, ale pozývá nás poslouchat – mít účast na tom, co se děje, a divit se – zastavit se, žasnout a kontemplovat.

Marie však zachovávala všechna tato slova ve svém srdci a rozvažovala o nich. – Evangelista necituje slova pastýřů. Která „tato slova“ teda Marie zachovávala ve svém srdci?! Jako kdyby se výraz „všechna tato slova“ vztahoval spíš na evangelijní slova, než na slova pastýřů.

Ano, Marie zachovávala ve svém srdci všechno to, co Lukáš později sepsal. A toto je druhé pozvání evangelisty: Nezůstat jen anonymní „všichni, kteří poslouchají a diví se“, ale být jako Marie – a uložit do svého srdce nejen zvěst o Ježíšově narození, ale všechna tato slova, která evangelisté zapsali, a přemýšlet o nich (po celý rok)