Nedělní texty od Paulínek

Vyhazov ze svatební hostiny

10. 10. 2014 0:00
Rubrika: Nezařazené | Štítky: nedele , evangelium , mezidobi

Když vstoupil král podívat se na hosty, uviděl tam člověka, který neměl na sobě svatební šaty. Řekl mu: „Příteli, jak jsi sem přišel bez svatebních šatů?“ On se nezmohl na slovo. Tu řekl král sloužícím: „Svažte mu ruce i nohy a vyhoďte ho ven do temnot.“  
Viz Mt 22,1-14

E-vangelium on-life

Příslib o výtečných hodech, které Hospodin zástupů vystrojí všem národům je součástí takzvané velké izaiášovské apokalypsy (Iz 24–27). Ačkoli se v souvislosti se slovem apokalypsa v běžném povědomí vybaví především děsivé a těžce pochopitelné symboly, biblická apokalyptika nepředstavuje starověký ekvivalent současné sci-fi literatury ani thrilleru.Smyslem biblických apokalyptických textů (viz Dan, Zj nebo části Iz, Ez, Zach, Jl) není detailně vylíčit strašidelné úkazy, které se mají odehrát v blízké či vzdálené budoucnosti, a tak čtenářům nahnat pořádný strach. Naopak, mají ujistit Boží lid o Hospodinově blízkosti a o tom, že Hospodin je definitivním Pánem dějin a bez přestání pečuje o ty, kteří mu náleží. Izaiášovský úryvek o tučných hodech se šťavnatými jídly a vybranými víny je jasným důkazem tohoto zaměření biblické apokalyptiky. Ani na první pohled strašlivý popis budoucnosti (viz např. Iz 24) nemá posluchače vyděsit, ale vlít jim útěchu v těžkých chvílích a dodat jim odvahu k věrnosti Hospodinu.

Podobenství, v němž Ježíš přirovnává nebeské království ke králi, který vystrojil svatbu svému synovi, nepatří k apokalyptickému literárnímu žánru. Nicméně souvislost mezi tímto Ježíšovým podobenstvím a starozákonním úryvkem z Izaiášovy knihy je jasná. Když Ježíš uvádí své posluchače do tajemství Božího království, nevymýšlí ty nejnovější podobenství a přirovnání, ale schválně navazuje na to, co již posluchači znají.

Velekněží a farizeové, na něž se tímto podobenstvím Ježíš zvlášť obrací (viz Mt 21,45), se dobře orientovali v prorockých knihách. Symbol hodů a svatební hostiny pro ně určitě nebyl nejasnou šifrou. Jak je tedy možné, že Ježíš, který jindy hlásá nekonečné Otcovo milosrdenství, nyní používá nádhernou symboliku prodchnutou Boží něhou tak drsným způsobem? Rozhněvaný král nechá ze svatební síně tvrdě vyhodit ubožáka, který přišel bez svatebních šatů! Přitom sám král trval na tom, aby se síň naplnila doslova lidmi z ulice! Je pochopitelné, že starozákonní apokalyptické texty nemohou být zdrojem útěchy pro každého, kdo se do nich z dlouhé chvíle začte, ale pouze pro ty, kdo jsou zvyklí s láskyplnou pozorností naslouchat Božímu hlasu a řídit podle něj svůj život. Je jen dobře, že u těch, kteří podle nálady běží za hlasy, které je zrovna baví, vzbuzují strach a obavy. Tak se mohou vzpamatovat a naladit na ten správný hlas.

Podobně je tomu i v případě Ježíšova podobenství. Je dobře, naskočí-li husí kůže těm, kterým je pozvání na tuto svatbu zcela ukradené, a pokud se přece jen dostaví, je jim jedno, v jakém stavu. Pro ty, jimž na pozvání na svatbu králova syna opravdu záleží, je toto podobenství zdrojem velké útěchy. Ježíš je totiž ujišťuje, že na tuto svatbu se nemusí procházet náročným výběrovým řízením. Sám král totiž touží po jejich přítomnosti. Nemusí vůbec shánět drahé svatební dary – ty se v podobenství vůbec nezmiňují. A kvůli zmiňovanému svatebnímu rouchu nemusí obcházet luxusní svatební salony. Ti, kteří se oblékli v Krista (viz Gal 3,27; Řím 13,14), mohou bez obav vejít do radosti svého Pána (viz Mt 25,21). Pokud nás tedy u tohoto podobenství mrazí v zádech, je namístě položit si otázku, kdo které skupiny patříme.

Připravily Paulínky

Zobrazeno 1029×

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka