Nedělní texty od Paulínek

Kurz živé naděje

25. 4. 2014 0:00
Rubrika: Nezařazené | Štítky: nedele , evangelium , Velikonoce

Buď veleben Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista! Protože je tak nesmírně milosrdný, znovu nás zrodil, takže zmrtvýchvstáním Ježíše Krista máme živou naději na dědictví, které nepomine, na dědictví skvělé a trvalé. Je pro nás připraveno v nebi; protože totiž máte víru, chrání vás Boží moc a vede ke spáse, která se má ukázat nyní v poslední době.

A proto budete potom jásat, i když vás musí trápit teď ještě na krátký čas všelijaké zkoušky, aby se vyzkoušela vaše víra, vzácnější než pomíjející zlato, které přece bývá čištěno v ohni. Až se pak zjeví Ježíš Kristus, bude vám to ke chvále, slávě a cti.

Toho milujete, ačkoli jste ho neviděli; v něho věříte, třebaže ho ještě nevidíte. Zato budete jásat v nevýslovné a zářivé radosti; až dosáhnete cíle své víry, totiž spásy duše.

1 Petr 1,3-9

Liturgi@ on-life

V liturgickém cyklu A od druhé velikonoční neděle až do konce velikonočního období nasloucháme v druhém čtení každé neděle úryvku z Prvního Petrova listu. Je to list adresovaný křesťanům v Malé Asii, kteří jsou kvůli své víře v Ježíše Krista vystaveni znevýhodňování, ústrkům a pronásledování ze strany nekřesťanského okolí. Autor listu povzbuzuje své adresáty, aby prožívali nepříjemnosti, kterým musí čelit, jako příležitost projevit pravost své víry.

Nedělní evangelia právě uplynulého postního období nás v tomto liturgickém cyklu (A) vedla cestou, kterou prochází každý katechumen, jenž se rozhodl pro Krista. Po evangeliu o Ježíšových pokušeních na poušti Mt 4,1-11, 1. postní neděle) a po úryvku o Ježíšově proměnění na hoře (Mt 17,1-9, 2. postní neděle) jsme spolu s katechumeny opět poznávali Ježíše, který se nám představoval:

1. jako Mesiáš, dávající živou vodu (rozhovor se samařskou ženou, Jan 4,5-42 – 3. postní neděle),

2. jako světlo světa (uzdravení slepého od narození, Jan 9 – 4. postní neděle),

3. jako vzkříšení a život (vzkříšení Lazara, Jan 11 – 5. postní neděle).

Po událostech Květné neděle, Zeleného čtvrtku, Velkého pátku a po Bílé sobotě naše putování na vigilii Vzkříšení dospělo ke křestnímu prameni, kde jsme svou víru v Ježíše Krista znovu definitivně potvrdili. O 2. velikonoční neděli (tzv.dominica in albis) v raně křesťanských dobách „novopečení“ křesťané odkládali symbolická bílá roucha.

Rozhodnutí pro Krista se však neodkládá a každý, kdo ho bere opravdu vážně, musí počítat s tím, že dříve či později se v menší či větší míře ocitne v podobné situaci jako adresáti Prvního Petrova listu. Proto jsou druhá čtení velikonočního období cyklu A dobrou školou odvahy a naděje.

Instruktor tohoto kurzu, který se právě začíná, se těší apoštolské autoritě samotného knížete apoštolů (i když o Petrově autorství listu lze diskutovat). Vítanými účastníky kurzu jsou všichni ti, kteří křtem přijali nový život a právě proto, že patří Kristu, jsou ve svém prostředí jako cizinci (viz 1 Pt 1,1).

Obsahem první lekce kurzu je živá naděje. Naděje pro autora Prvního Petrova listu není „vycpávacím slovem“, které dosadí tam, kde si už neví rady. Naděje, které nás učí on, pramení z jistoty o Božím působení v dějinách i v životě jednotlivce a má tyto charakteristiky:

1. radost i uprostřed nesnází,

2. láska, které nevadí, že nevidí toho, kterého miluje. Očima víry totiž vidí zcela konkrétní projevy jeho blízkosti.

Připravily Paulínky.

Zobrazeno 898×

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka