Nedělní texty od Paulínek

Hrobka byla blízko

18. 4. 2014 0:00
Rubrika: Nezařazené | Štítky: Velikonoce

Josef z Arimatie, který byl Ježíšovým učedníkem, ale ze strachu před židy jen tajným, požádal potom Piláta, aby směl sejmout Ježíšovo mrtvé tělo, a Pilát mu to dovolil. Přišel tedy a sňal jeho tělo. Dostavil se tam i Nikodém, ten, který k němu přišel jednou v noci, a měl s sebou směs myrhy a aloe, asi sto liber.

Vzali tedy Ježíšovo tělo a zavinuli ho s těmi vonnými věcmi do pruhů plátna, jak mají židé ve zvyku pohřbívat. Na tom místě, kde byl ukřižován, byla zahrada a v té zahradě nová hrobka, kde nebyl ještě nikdo pochován. Tam tedy položili Ježíše, protože u židů byl den příprav a hrobka byla blízko.

Viz Jan 18,1 – 19,42

E-vangelium on-life

Poslední slova Janových pašijí, která zaznívají do ticha Velkého pátku, jsou: „ Tam tedy položili Ježíše, protože u židů byl den příprav a hrobka byla blízko.“ Ačkoliv všichni čtyři evangelisté podávají zprávu o tom, že Ježíšovo tělo bylo po sejmutí z kříže uloženo do hrobu, který patřil Josefovi z Arimatie, pouze evangelista Jan dodává zdánlivě nepatrný detail: Hrobka byla blízko. Nelze pochybovat o tom, že autor evangelia má touto blízkostí na mysli krátkou vzdálenost mezi místem ukřižování a místem uložení Ježíšova těla. Nicméně v kontextu evangelia, které za zdánlivě jednoduchými slovy rádo ukrývá ještě jeden, hlubší význam (viz například Ježíšovo vyjádření o zboření Chrámu – Jan 2, Ježíšův rozhovor s Nikodémem – Jan 3, Ježíšův rozhovor se samařskou ženou – Jan 4, Ježíšovu řeč o chlebě života – Jan 6 nebo označení Lazarovy smrti za spánek – Jan 11), nás i tato strohá zmínka o blízkosti Ježíšova hrobu vede k rozjímání.

Na tomto místě totiž Bůh vstupuje do lidské smrti. Na tomto místě smrti přítomnost Božího Syna naplňuje tu nejzazší lidskou osamělost. Zde Bůh definitivně překonává vzdálenost mezi sebou a člověkem. Ježíšova hrobka byla tedy opravdu blízko nejen místu, kde stál jeho kříž. Ježíšova hrobka byla blízko nejen pro Josefa z Arimatie a Nikodéma, kteří  zavinuli Ježíšovo tělo s vonnými věcmi do pruhů plátna. Ježíšova hrobka je bytostně blízko každému člověku! Hrob je totiž branou, kterou všichni jednou projdeme.

Jen v Janově evangeliu hovoří Ježíš o svém utrpení a o své smrti jako o povýšení (viz Jan 3,14; Jan 8,28; Jan 12,32.24), či dokonce oslavení (Jan 12,23; Jan 13,31). Jak nás učí naše lidská zkušenost, tomu, kdo usiluje o společenské povýšení či oslavení, hrozí, že se nenávratně vzdálí – od lidí i od Boha. Oslavení a povýšení, kterého dosáhl Ježíš, má však přesně opačný účinek. Díky němu je Bůh člověku definitivně blízko! Bůh je člověku blízko nejen v životě, ale i ve smrti, zkrátka ve všem!

Připravily Paulínky.

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka