Běžely to oznámit ostatním učedníkům

Anděl promluvil k ženám: „Vy se nebojte. Vím, že hledáte Ježíše, ukřižovaného. Není tady. Byl vzkříšen, jak řekl. Pojďte a podívejte se na to místo, kam byl položen. A rychle jděte a povězte jeho učedníkům, že byl vzkříšen z mrtvých. Jde před vámi do Galileje, tam ho uvidíte. To jsem vám měl povědět.“

Ženy rychle odešly od hrobu a se strachem i s velkou radostí to běžely oznámit jeho učedníkům. Vtom šel Ježíš proti nim a řekl jim: „Buďte zdrávy!“ Přistoupily, objaly mu nohy a poklonily se mu. Tu jim Ježíš řekl: „Nebojte se! Jděte a oznamte mým bratřím, ať odejdou do Galileje. Tam mě uvidí.“

Viz Mt 28, 1-10 (evangelium z vigilie)

E-vangelium on-life

Zpráva o událostech, které se odehrály po sobotě, na úsvitu prvního dne v týdnu, se ve všech třech synoptických evangeliích v podstatných prvcích shoduje. Zvěst o Ježíši, jehož ženy hledají v hrobě, zní: „Není tady. Byl vzkříšen“ (srov. Mk 16,6; Lk 24,6). Každý z evangelistů však tuto zásadní pravdu podává způsobem, který je mu vlastní. To neznamená, že by svatopisci manipulovali pravdou podle svých představ. Naopak, znamená to, že pravda o Ježíšově vzkříšení se stala pevnou a zároveň velmi dynamickou součástí jejich života a způsobu myšlení, takže ve světle této pravdy vnímají a hodnotí všechno, s čím se setkávají.

Matoušovo evangelium je považované za evangelium společenství. Je adresované církevním obcím, které na vlastní kůži prožívají postupné (a ne vždycky jednoduché a bezbolestné) formování své identity. Ta sice navazuje na identitu vyvoleného židovského národa, nicméně zároveň je od ní i zásadně odlišná. Proto dává Matouš svým evangeliem o Ježíši Kristu, synu Davidově, synu Abrahámově (viz Mt 1,1) zároveň i odpověď na otázku, kdo jsou ti, kteří v Ježíše uvěřili. Kdo jsou tedy podle Matouše ti, kdo uvěřili v Ježíšovo vítězství nad smrtí?

Evangelista Marek též uvádí příkaz anděla, aby ženy se zprávou o vzkříšení šly za ostatními učedníky (viz Mk 16,7). Evangelista Lukáš také informuje, že když se ženy vrátily od hrobu, všechno zvěstovaly Jedenácti a všem ostatním (viz Lk 24,9). Pouze Matouš však přidává ještě dva další detaily. Jen v jeho verzi zprávy o vzkříšení ženy rychle běží. Jen v jeho podání radostné zvěsti se dozvídáme, že právě na cestě za ostatními učedníky jde proti nim sám Ježíš a oslovuje je. Pouze Matouš píše o tom, že ženy přistoupily k Ježíši, objaly mu nohy a poklonily se mu, na což je Ježíš opět posílá, aby šly k jeho bratřím. Co z toho pro nás plyne?

Se vzkříšeným Kristem se nesetkají ti, kdo o něm pouze individuálně a individualisticky spekulují, ale ti, kdo běží za ostatními Ježíšovými učedníky. Ti, kdo neváhají běžet k těm, které sám Ježíš nazval svými bratry (viz Mt 12,50), přistupují k samému Kristovi a slyší jeho ujištění: „Nebojte se!“

Připravily Paulínky.