Nedělní texty od Paulínek

Kafarnaum v nás

24. 1. 2014 16:55
Rubrika: Nezařazené | Štítky: nedele , evangelium

Když Ježíš uslyšel, že byl Jan Křtitel uvězněn, odebral se do Galileje.
Opustil Nazaret, šel a usadil se v Kafarnau při moři v území Zabulonově a Neftalimově, aby se naplnilo, co bylo řečeno ústy proroka Izaiáše:

„Země Zabulonova a země Neftalimova, u moře, za Jordánem, Galilea pohanská, lid, který žil v temnotě, uviděl veliké světlo; světlo vzešlo těm, kdo sídlili v krajině a ve stínu smrti.“
Viz Mt 4,12-23

E-vangelium on-life
Ježíš se odebral do Galileje... usadil se v Kafarnau u moře...– Zdá se, jakoby nás tento verš pouze prostě a fakticky informoval o Ježíšovu přesunu. Evangelisté však nikdy nepíšou něco jen proto, aby informovali. A tudíž, když se zdá, že jde jenom o čistě „technickou poznámku“, je třeba nastavit antény, protože nám určitě chtějí něco říct.

Kafarnaum u moře – křižovatka národů, kultur, náboženství... Křižovatka obchodních a vojenských cest spojujících Egypt a Damašek. Dnes bychom řekli: město, v němž jsou obchody otevřené i v neděli a účast na bohoslužbách se pohybuje kolem pár desetin procenta jeho obyvatel. A právě zde začal Ježíš hlásat: „Obraťte se, neboť se přiblížilo nebeské království!“ Nežádá obchodníky, aby zavřeli své krámy, ani si nestěžuje, že lidé nejeví zájem o duchovní témata. Vždyť právě proto začal hlásat zde.
I pro nás nadešel čas odebrat se do Kafarnaa, do pohanské Galileje a tam hlásat: „Obraťte se, neboť se přiblížilo nebeské království!“

Kde je tedy ono Kafarnaum? Kafarnaum a pohanská Galilea se nachází především v nás. V našem srdci se střetávají nabídky, které si vzájemně odporují. V našich rodinách je křižovatka různých názorů rodičů, prarodičů, tchýně, vnoučat, dětí... Tam, kde se každý den pohybujeme (ve škole, v práci, v kanceláři, v obchodech...) je prostředí, které má dostatek svých zájmů a nereaguje na křesťanské poselství.

A přece... Ježíš se usadil v Kafarnau a právě tam oslovil rybáře: „Pojďte za mnou, a udělám z vás rybáře lidí.“ Rybáři nejsou lidé, kteří sedí na břehu se založenýma rukama a naříkají, že ryby jsou příliš hluboko a že nemají zájem vplout do sítě. Rybářské řemeslo vyžaduje námahu, zkušenosti, odvahu, umění a především trpělivost. Přesně ty kvality, bez kterých se neobejdou rybáři lidí. Odhodlání k odpovědi se však může zrodit pouze z jistoty, že ten, který volá, je sám velikým světlem, jež vzešlo těm, kteří sídlí v krajině a ve stínu smrti. Jinak budeme jen rozpačitě naznačovat druhým, aby ztlumili své reflektory a uvolnili místečko pro naše nesmělé svítilny.

Připravily Paulínky.

Zobrazeno 1191×

Komentáře

RomanRouchovanský

Zajímavé pojetí. Taky se snažím dívat na věci "jinak" detailněji. Tohle je skvělá inspirace. :)

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka