Kard. Bergoglio na Květnou neděli 2010

Homilie, kterou pronesl kardinál Jorge M. Bergoglio SJ, arcibiskup Buenos Aires na Květnou neděli

27. března 2010

Modlitbou na úvod dnešní bohoslužby se obracíme na Boha Otce slovy: „Tú que nos has mostrado la humildad de tu Hijo...“ [doslovně: „Ty, jenž jsi nám ukázal pokoru svého Syna...“][1]. Ježíš Kristus je cestou Boží pokory, Božího pokoření. Snížil se. Ačkoli je Bůh, snížil se, aby byl jako my. A nejen to. Sdílel náš život do té míry, že se obtížil našimi hříchy, aby svou smrtí a zmrtvýchvstáním přemohl smrt způsobenou hříchem. A dnes, na Květnou neděli, která má v sobě něco slavnostního, ale na obzoru se již rýsuje temný osud, který Pána očekává, ještě než se zaposloucháme do čtení pašijí, vidíme ho přicházet na oslátku. Lidé jsou spokojení, protože ho mají velmi rádi, vždyť kudy chodil, činil dobro, učil a uzdravoval všechny. Už se však připravuje jeho definitivní pokoření.

Ježíš vstupuje do Jeruzaléma. Mohli bychom však říci, že vstupuje do utrpení. Neotevře ústa. Platí o něm slova: „jako beránek vedený na porážku“. To je něco! Naprostá mírnost, zatímco ďábel už posílá svoje kumpány uskutečnit ty největší krutosti: lži, pomluvy, nespravedlivé odsouzení, nad nímž si umyjí ruce... Ano, ať je zločinec propuštěn! A spravedlivého odsoudíme! Důležité bylo nepřijít o své místo. Ježíš je obětí ambicí vládce. Výsměch... oplivaná tvář... celou noc mučen ve vězení... bičování...  korunování trním a pak... bere na sebe břevno kříže. A Ježíš kráčí trpělivě. Náš Bůh je Pán trpělivosti. Náš Bůh přišel, aby prokázal trpělivost s mými hříchy, aby mě spasil.  

Opravdu každý z nás dnes může říci, že Ježíši není lhostejný. Ježíš na sebe vzal život každého jednoho z nás. Nikoliv život všech obecně, nýbrž život každého jednoho z nás osobně jménem a příjmením! Ježíš ví, co prožívám! Ježíš ví, co se děje ve tvém srdci! A platí pro každého jednoho z vás: Ježíš zemřel za mne! Za každého jednoho z vás!

Ježíš byl trpělivý. Jak často ztrácíme trpělivost... a s pýchou požadujeme, aby se s námi jednalo jako se spravedlivými, zatímco se spravedlivým se jednalo jako s hříšníkem. Zvu vás k tomu, abychom během tohoto týdne upírali pohled na Pána, na tohoto Pána trpělivosti, na tohoto Pána, který měl se mnou trpělivost! Který má se mnou trpělivost! A každý rok mi dává možnost slavit Svatý týden a Velikonoce. Každý rok na mne čeká a s nadějí kráčí za mnou. Vzhlížejme k Ježíši, který víc než do Jeruzaléma vstupuje do trpělivého utrpení.

Ať každý z nás v tom, co prožívá, stane před tímto Ježíšem. Cesta trpělivosti společně s Ježíšem je náročná. Je náročné kontemplovat tu trpělivost, kterou se mnou má. Nezapomeňme však, že když se v křesťanském životě máme vydat na jistou cestu, můžeme se opřít o jednu ruku – chopme se ruky Ježíšovy Matky. Ona ho doprovázela na Kalvárii a zůstala pod křížem. Pevně se chopme Mariiny ruky a prosme ji: „Matko, nauč mě kontemplovat, jakou trpělivost má se mnou tvůj Syn.“ A když ji budeme prosit, ona nám dá tuto milost.

Basílica de San José de Flores, Buenos Aires, 27. března 2010