Nedělní texty od Paulínek

Byli jednou čtyři kamarádi

19. 2. 2011 0:00
Rubrika: Nezařazené

Když tě někdo udeří na pravou tvář, nastav mu i druhou; a tomu, kdo se chce s tebou soudit a vzít tvé šaty, tomu nech i plášť; a když tě někdo nutí, abys ho doprovázel jednu míli, jdi s ním dvě. Tomu, kdo tě prosí, dej a od toho, kdo si chce od tebe vypůjčit, se neodvracej.

[...]

Tak budete syny svého nebeského Otce. [...]

Buďte dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.

Viz Mt 5,38-48


E-vangelium on-life

 

Evangelium 7. neděle v mezidobí je ještě pořád pokračováním Ježíšovy řeči na hoře, která se začala blahoslavenstvími (viz evangelium 4. neděle v mezidobí). Po vynechání několika úryvků se o 9. neděli dostaneme k jejímu závěru. Celou tuto velkou Ježíšovu řeč pak evangelista Matouš končí slovy, která však v nedělní liturgii nezazní: „Ježíš skončil tyto řeči, žasly zástupy nad jeho učením. Učil je totiž jako ten, kdo má moc, a ne jako jejich učitelé Zákona“ (Mt 7,28-29). Není nepravděpodobné, že právě úžas nad Ježíšovým učením a mocí byl pro mnohé Ježíšovy posluchače první a základní pohnutkou k tomu, aby mu naslouchali a šli za ním. Od tohoto prvotního úžasu ale mnozí z nich postupně dospěli k víře, takže se z anonymních posluchačů stali učedníky a nakonec i svědky. I pro nás může být úžas nad Ježíšovým učením dobrým východiskem k tomu, abychom nově porozuměli jeho slovům.

Oproti žasnoucím zástupům z Galileje, Desetiměstí, Jeruzaléma, Judska i Zajordánska (viz Mt 4,25) však máme jednu velkou výhodu. Na rozdíl od nich známe nejen závěr Ježíšovy řeči na hoře, ale je nám znám celý příběh života Ježíše z Nazaretu. A právě ve světle jeho velikonočního tajemství se nám ve vysvětlení přikázání Mojžíšova zákona velmi zajímavě rýsuje Ježíšův jasný portrét. Při pohledu na něj zároveň chápeme plný význam Ježíšových slov o tom, že nepřišel Zákon zrušit, nýbrž naplnit (viz Mt 5,17 – evangelium 6. neděle v mezidobí). Při slovech „Neodporujte zlému“ se nám určitě vybaví Ježíšova reakce na Jidášův pozdrav a na příchod ozbrojených vojáků v Getsemanské zahradě (viz Mt 26,47-56). Výrok „Když tě někdo udeří na pravou tvář, nastav mu i druhou“ nám jistě připomene postavu Hospodinova služebníka, jenž si neskryl tvář před hanou a slinou, ale nastavil své líce těm, co rvali jeho vous (srov. Iz 50,6; Mt 27,30). Při vyzvání „Tomu, kdo se chce s tebou soudit a vzít tvé šaty, tomu nech i plášť“ nemůžeme nepomyslet na to, jak si vojáci pod křížem dělili Ježíšovy šaty a házeli los o jeho oděv (viz Mt 27,35; Jan 19,23-24). Pobídka doprovodit na cestě člověka, který to potřebuje, nám připomene toho, jenž nelpěl na své rovnosti s Bohem, ale zřekl se sebe sama, stal se podobný lidem (srov. Flp 2,6-8) a spolu s nimi kráčel životem. Výzva dávat těm, kteří o něco prosí, nám představuje toho, jenž svobodně a dobrovolně položil svůj život za život světa (viz Jan 10,17-18; Jan 6,51). A konečně modlitba za pronásledovatele a nepřátele je typická pro toho, jenž se na kříži modlil za své popravčí (viz Lk 23,23). Od úžasu nad tím, že ten, kdo přichází s touto interpretací Mojžíšova zákona, je opravdu Syn nebeského Otce, je pak už jen krok k tomu, abychom jej napodobovali, a stávali se tak dokonalými, jako je dokonalý náš nebeský Otec.

 

 


© E-nedele
www.paulinky.cz
www.svatypavel.paulinky.cz

 

Příbuzné weby:

www.signaly.cz/neposeda

www.signaly.cz/annina

 

Zobrazeno 1350×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka