Viz Lk 1,1-4; 4,14-21
Nemusíme závidět Nazareťanům, že mohli upřeně hledět na Ježíše a slyšet přímo z jeho úst: „ Dnes se naplnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli." Biblické „ dnes" se totiž neskončilo v onu sobotu, kdy Ježíš přišel do nazaretské synagogy a předčítal tam z Písma. Proč tedy i my dnes v našich kostelích nehledíme upřeně na Ježíše s podobným očekáváním jako Nazareťané, ale svým zrakem spíš znuděně bloumáme, nebo pošilháváme po hodinkách? Možná proto, že nevíme, jak je možné i dnes upřeně hledět na Ježíše. Je pravda, že Ježíše neuvidíme stejným způsobem, jako ho viděli Nazareťané. Avšak to „ dnes", o němž se zmiňuje evangelista, se obnovuje všude, kde církev otvírá Písmo, a pokaždé, když služebníci slova věrně odevzdávají spolehlivou nauku, v které i oni byli vyučeni.
V běžném životě naše fyzické smysly vzájemně spolupracují. Většinou se zrak mimoděk obrací tím směrem, odkud sluch něco zachytil. Podobně je tomu i v životě víry. Oči v nadpřirozené oblasti dokážou zachytit jen velmi málo (nebo téměř nic). Zbystříme-li však sluch, soustředíme-li pozornost na Boží slovo a otevřeme-li srdce působení jeho milosti, jakoby mimoděk se na Ježíše upřou oči naši víry. A právě tehdy i o nás platí: „ Začal k nim mluvit..."
© E-neděle
www.paulinky.cz
www.svatypavel.paulinky.cz
Príbuzné weby:
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.