Naděje je, když...

V patnáctém roce vlády císaře Tiberia... (...) Připravte cestu Pánu!

Viz Lk 3,1-6

Při představování Janovy činnosti v okolí Jordánu evangelista Lukáš důsledně dodržuje svůj záměr „uspořádaně vypsat" to, co „od začátku důkladně prozkoumal" (srov. Lk 1,1-3). Lukáš si je vědom, že nauka, kterou předkládá, je spolehlivá (viz Lk 1,4). Aby to bylo zřejmé i adresátům jeho díla, umísťuje události, o nichž vypráví, do přesných chronologických a geograficky-politických souřadnic: „ V patnáctém roce vlády císaře Tiberia, ... Poncius Pilát byl místodržitelem v Judsku, Herodes údělným knížetem v Galileji, ... za velekněží Annáše a Kaifáše...". Informace o geopolitickém uspořádání Blízkého východu před dvěma tisíciletími nás sice nemusí příliš zajímat, avšak nápadná pedantnost evangelisty ano. Staví nás totiž před otázku, zda i nám alespoň trochu záleží na tom, aby byla naše víra v Ježíše Krista pevně ukotvena po všech stránkách - v tom, co se týká konkrétního způsobu života, jako i v tom, co se týče vědomostí a poznání.

Druhým mužem, který je dnes pro nás výzvou, je Jan, syn Zachariášův. Cílem jeho výzev k  pokání, k  přípravě cesty, k  vyrovnání stezek, k  zasypání údolí, ke srovnání hor a pahorků, k  narovnání křivého a k  uhlazení hrbolatého byly v původním kontextu samozřejmě konkrétní radikální změny ve způsobu života (viz Lk 3,4-17, evangelium 3. adventní neděle cyklu C). Tyto požadavky určitě zůstávají v platnosti i pro nás, kteří Janovým slovům nasloucháme z kostelních lavic. I ty nejdokonalejší změny a přípravy by však byly zbytečné, kdyby měly smysl pouze v sobě samých. Cílem, k němuž směřují, je přece osobní setkání s Ježíšem Kristem. Ačkoli Janovi „historičtí posluchači" se už krátce po jeho výzvách mohli setkat s „historickým Ježíšem" a on sám je „poučoval o mnoha věcech" (viz Mk 6,34), neznamená to, že živý vztah s Kristem byl vyhrazen pouze jim. Naopak! Ke stejně hlubokému a zásadnímu vztahu s Ježíšem jsme pozvaní i my. I nás „poučuje o mnoha věcech", jenomže poněkud jiným způsobem - prostřednictvím svého slova zachyceného v Písmu a prostřednictvím církve. K tomu je ale potřebná ochota naslouchat, poznávat, s pokorou se učit a prohlubovat to, co církev i Písmo předkládá. Právě proto mohou mít Janovy výzvy pro nás ještě jeden (nový) rozměr. Co kdybychom zkusili zasypat údolí (nebo někdy dokonce až propasti) neznalosti toho, co vyznáváme, srovnali pahorky povrchních a zbytečných informací, kterými se každý den krmíme, a odstranili hory nesmyslů, kterými nám plní mysl předvánoční reklamní kampaně? Co kdybychom víc napřímili pozornost k Božímu slovu a podle něj vyrovnali křivé stezky svého smýšlení?

© E-neděle
www.paulinky.cz
www.svatypavel.paulinky.cz

Príbuzné weby:

www.signaly.cz/neposeda

www.signaly.cz/annina