Co mám dělat aneb Rýsování Jana Křtitele

Radujte se stále v Pánu, opakuji: Radujte se! [...] Pán je blízko. Flp 4,4-7   ************************************************************************************************* Lidé se ptali Jana Křtitele: „Co máme dělat?" [...]

Lid byl plný očekávání a všichni uvažovali o tom, zdali Jan není Mesiášem.

Viz Lk 3,10-18

E-vangelium on-life

„ Co máme dělat?", opakuje se na způsob refrénu v evangeliu třetí adventní neděle (cyklu C). Jedině člověk obdařený svobodnou vůlí je schopen položit si tuto otázku a hledat na ni odpověď. Zvíře o svém konání neuvažuje. Nikdy se neptá: „Co mám dělat?" Dělá prostě to, k čemu ho žene pud, a tudíž nemůže být svobodné (srov. Silvano Fausti: Una comunit à legge il Vangelo di Luca. EDB, 2003). Je pozoruhodné, že zvláště současný člověk rád zdůrazňuje svou svobodu a současně se vyhýbá zrovna otázce, která je pro svobodného tvora tak charakteristická. Jen velmi nerad se ptá: „ Co mám dělat?" Domnívá se, že jakákoliv odpověď na tuto otázku by omezovala jeho svobodu. Tak radši bezmyšlenkovitě dělá to, co dělají všichni ostatní nebo to, co dělají „doširoka vysmátí" lidé z reklamy.

Janovy odpovědi na stejnou otázku jsou pokaždé různé. Ačkoli Boží zákon je pro všechny stejný, stejná odpověď pro všechny je nemožná a už vůbec neodpovídá stylu evangelia. Evangelium otvírá prostor svobody. Stejná šablona povinného chování pro všechny je naopak charakteristickým znakem všech ideologií a společenských systémů, jejichž název nese koncovku „-ismus."

Různým skupinám lidí, kteří s otázkou přišli, Jan neodpovídá ani dlouhým seznamem požadovaných skutků. Kromě Zákona, který byl zjevený na Sinaji (a Jan s ním bezpochyby počítá), Křtitel požaduje pouze dvě věci a jen tři věci zakazuje.

Co Jan požaduje? Zmiňuje jen dva body: dělit se s druhými a být spokojeni. Přesně dva body jsou v geometrii potřebné k definování přímky. Avšak přímka je nekonečná množina bodů. A vskutku, možností, jak se s druhými dělit a jak kolem sebe šířit spokojenost, je nekonečně mnoho.

Co Jan zakazuje? Nevybírat víc, než je stanoveno, nedopouštět se násilí, nevydírat. Vzájemným spojením tří bodů se v geometrii definuje plocha. Ta je opět nekonečnou množinou bodů, tudíž i Janovy negativní odpovědi otvírají nekonečné pole pozitivních možností.

Samotná přímka ani rovina však nemají smysl. Potřebují něco či někoho, kdo je smyslem naplní. Lid v okolí Jordánu byl tedy právem plný očekávání Mesiáše, aby dal smysl nekonečnému prostoru touhy, který Jan Křtitel právě „narýsoval". A zatímco Jan toho v podstatě mnoho nepožaduje, Mesiáš, který přijde, bude od svých následovníků žádat mnoho, ba dokonce všechno: nechat všeho (viz Lk 5,11; Lk 5,28), prodat všechno, rozdat chudým a následovat ho (viz Lk 18,22), dát všechno, co člověk má k živobytí (srov. Lk 21,4), zkrátka vsadit na něj celý svůj život (srov. Lk 14,26; Lk 17,33). Skutečně, Jan nemůže vlastně nic požadovat, neboť nemůže nic dát. Ježíš, který přijde, však může požadovat všechno, neboť on jediný dává všechno - dává sebe sama, dává život v plnosti.

© E-neděle
www.paulinky.cz
www.svatypavel.paulinky.cz

Príbuzné weby:

www.signaly.cz/neposeda

www.signaly.cz/annina