Co chceš, abych pro tebe udělal?

Když Ježíš a jeho učedníci s velkým zástupem vycházeli z Jericha, seděl u cesty slepý žebrák - Timaiův syn Bartimaios. Jakmile uslyšel, že je to Ježíš Nazaretský, začal volat: „Synu Davidův, Ježíši, smiluj se nade mnou!" [...] Ježíš se ho zeptal: „Co chceš, abych pro tebe udělal?" Slepec odpověděl: „Mistře, ať vidím!"

Viz Mk 10,46-52

E-vangelium on-life

„ Co chceš, abych pro tebe udělal?" - Otázka, kterou Ježíš reaguje na volání slepého Bartimaia, nám zní povědomě. Ano, téměř s totožnou otázkou se Ježíš obrátil i na prosící Zebedeovy syny: „Co chcete, abych pro vás udělal?" (viz evangelium minulé neděle, Mk 10,35-45).

Synové Zebedeovi a syn Timaiův tak stojí proti sobě jakoby v zrcadle: dvě lidská volání, dvě stejné Ježíšovy otázky, avšak dvě zásadně odlišné odpovědi, které Syn Davidův a Syn člověka (viz Mk 10,45) na tutéž otázku dostává. A z tohoto zvláštního zrcadlení vystupuje několik podivuhodných zjištění. Slepým žebrákem není jen syn Timaiův, ale i synové Zebedeovi, ostatních deset Ježíšových učedníků a vůbec všichni, kteří jsou povoláni následovat Cestu samotnou (viz Jan 14,6), ale místo toho sedí u cesty života a žebrají, aniž by věděli o co. Ježíšovými učedníky nejsou jen Jakub, Jan a ostatních deset, ale i Bartimaios a vůbec všichni ti, kteří neprosí o to, aby mohli bezstarostně sedět se založenýma rukama na dobrých flecích, ale o to, aby viděli.

Příběh synů Zebedeových a syna Timaiova tak nastavuje zrcadlo každému, kdo přistupuje k Ježíši. V tomto zrcadle může poznávat a rozlišovat jednak své nejhlubší touhy a jednak svůj vztah ke Kristu.

Co se týče tužeb, ti, kteří prosí o to, „aby seděli", touží po okamžitém vyřešení všech svých nesnází a o pohodový životní standard (klidně i bez Krista). Ti, kteří prosí o to, „aby viděli", touží po schopnosti svobodně a zodpovědně poznávat Pravdu a odvážně za ní kráčet. Vidět totiž nutně implikuje schopnost hodnotit skutečnost, pozorovat vícero možností a vyžaduje odvahu zodpovědně mezi nimi volit.

Co se týče vztahu ke Kristu, Bartimaios sice oslovuje Ježíše politicky zatíženým mesiášským titulem „Synu Davidův 1" ale Ježíš se tomuto oslovení nebrání. Ačkoli Timaiův syn ještě Ježíše neviděl, uvěřil v něj a zdravá víra ho přivedla ke zdravému zraku a k tomu, aby šel za Ježíšem. Zebedeovi synové (i ostatní učedníci) Ježíše oslovují „Mistře" a už několikrát absolvovali výuku o tom, jakým mesiášem doopravdy je (viz Mk 8,31-32; Mk 9,30-32; Mk 10,32-33). Jejich nohy sice jdou za ním, ale po své vlastní cestě. Jejich srdce totiž ještě pořád slepě věří v mesiáše, jak si ho sami vymysleli. Teprve tehdy, když uznají svou slepotu a nechají se Kristem uzdravit, půjdou doopravdy za ním a jeho cestou.

1 Viz Rudolf Schnackenburg: Das Evangelium nach Markus 2/2. Leipzig, St. Beno-Verlag, 1970,  s. 120.

Zajímavá Říjnová četba z Říma nebo Římská četba na říjen: ZDE

© E-neděle
www.paulinky.cz
www.svatypavel.paulinky.cz

Príbuzné weby:

www.signaly.cz/neposeda

www.signaly.cz/annina