Nedělní texty od Paulínek

Bouře

22. 6. 2009 16:01
Rubrika: Nezařazené | Štítky: z jedné vlny

Jednoho dne večer vybídl Ježíš své učedníky: „Přeplavme se na druhý břeh!“ Rozpustili tedy zástup a vzali Ježíše s sebou, tak jak byl na lodi. Také jiné lodi jely s ním. Tu se strhla velká větrná bouře. Vlny dorážely na loď a ta se už plnila vodou. On však ležel na zádi lodi na polštáři a spal. Vzbudili ho a řekli mu: „Mistře, je ti to jedno, že hyneme?“

Viz Mk 4,35-41


E-vangelium on-life

„ Jednoho dne večer“, slyšíme v úvodu evangelia dnešní neděle. Když si však tento úryvek nalistujeme v kontextu celého evangelia, dozvíme se přesnější údaj: „ Téhož dne večer...“ Je to tentýž den, kdy Ježíš „hlásal Boží slovo mnoha podobenstvími“, jak jsme to slyšeli v úryvku minulé neděle, který se končil slovy o tom, že „když byl Ježíš se svými učedníky sám, všechno vysvětloval“ (Mk 4,26-34). Téhož dne (tj. dnes) tedy máme možnost i my zakusit, jak toto vysvětlování probíhá.  Ježíš nezačíná shrnutím doposud objasněných faktů, ani zkoušením, kolik si toho učedníci zapamatovali či nezapamatovali. Obrací se na ně s výzvou: „ Přeplavme se na druhý břeh!“ A skutečně, uvidíme, že tato plavba bude pro učedníky zkušeností, která posune jejich dosavadní chápání pořádně dopředu, i když k definitivnímu pochopení dospějí teprve tehdy, když jim Ježíš po svém zmrtvýchvstání „otevře mysl“ (srov. Lk 24,45), a když je jeho „Duch pravdy uvede do celé pravdy“ (srov. Jan 16,13).

Učedníci mají za sebou den, kdy slyšeli, že s Božím královstvím je to jako se semenem zasetým do země. Sotva však vědí, co si pod tím Božím královstvím mají představit, a ještě méně přijatelná musí být pro ně představa, jak může nějaké království „zahnívat“ někde v zemi. Je to představa, která musí pohoršit každého logicky smýšlejícího člověka. (Je-li to království, tak ať zazáří hned!) Přesně tak pohoršlivě působí i Ježíšův klidný spánek na zádi lodi na polštáři, zatímco celá posádka lodi hyne strachem ve velké větrné bouři. Stejně pohoršlivě však bude působit i Ježíšův kříž a jeho „spánek smrti“ na ty, kdo „doufali, že on vysvobodí Izraele“ (srov. Lk 24,21).

Téhož dne si učedníci ještě nemohli pospojovat všechny souvislosti, které my už známe, takže oni zůstali při velkém strachu a otázce: „ Kdo to asi je, že ho poslouchá i vítr a moře?“

Avšak je vidět, že už formulují otázku správně: „ Kdo to je?“, nikoliv „Co je to?“ (viz Mk 1,27). My jsme oproti jim ještě víc ve výhodě, poněvadž můžeme jasně vidět souvislost mezi Božím královstvím přirovnaným k semenu zasetému do země a Ježíšem spícím na zádi lodi i Ježíšem „ spícím“ spánkem smrti na kříži a v hrobě.

Už vidíme, že v evangeliu o Božím království nejde o výzvu k chvilce trpělivosti se skromnými začátky nějaké dobře „vykoumané“ organizace, ale o výzvu k soustavnému přijímání samého Ježíše Krista a jeho logiky odevzdanosti, kříže a umírání. Jen on totiž vítězí nad každou bouří a smrtí. Vítězí i tehdy, když máme pocit, že nereaguje na naše úpěnlivé prosby, a že se marně snažíme probudit ho ze spánku, neboť nějaká naše životní bouře fakt spěje k tragickému konci. To nejdůležitější je totiž být s ním. I když totiž zahyneme, máme jistotu, že také my vstaneme, jako vstal on, náš Mistr.



© E-neděle
www.paulinky.cz
www.svatypavel.paulinky.cz

Příbuzné weby:
www.signaly.cz/neposeda
www.signaly.cz/annina

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka