Nedělní texty od Paulínek

Jedno srdce, jedna duše

19. 4. 2009 0:00
Rubrika: Nezařazené | Štítky: z jedné vlny

Obec věřících měla jedno srdce a jednu duši. Nikdo neříkal o ničem ze svého majetku, že je to jeho vlastní, ale měli všechno společné. Apoštolové vydávali s velkou působivostí svědectví o zmrtvýchvstání Pána Ježíše a na nich na všech spočívala velká milost.

A tak nikdo u nich nežil v nouzi. Kdo měli totiž pole nebo dům, prodávali je a peníze za to stržené přinášeli a kladli apoštolům k nohám.


Z toho se pak rozdělovalo každému, jak kdo potřeboval.


Sk 4,32-35


Liturgi@ on-life

Úryvek ze Skutků apoštolů o prvních věřících, kteří měli jedno srdce a jednu duši a všechno společné, už ze zvyku považujeme za klasickou idylku, která nám vlastně ani velmi nestojí za zamyšlení. „Hm, mohlo to být sice pěkné, ale i tak to už dávno takhle nefunguje.“ A ještě by se nám náhodou mohla v hlavě usadit myšlenka, že bychom se přece jen mohli s něčím rozdělit, či dokonce „ položit někomu k nohám“ něco z toho, na co máme vlastnické právo, a co pak?!

Je však pozoruhodné, že tento úryvek se čte právě na Neděli Božího milosrdenství. V evangeliu slyšíme, že Ježíš „ dechne“ na apoštoly svého Ducha a dá jim pověření (a zodpovědnost!) odpouštět hříchy. Samozřejmě, žádný problém. Vždyť to je přece jasné už malým dětem v náboženství, že apoštolové, resp. v našem případě jejich nástupci a jimi ustanovení „presbyteroi“ (starší, tj. kněží), jsou zmrtvýchvstalým Kristem pověřeni odpouštěním hříchů. Když se však právě v tomto světle podíváme na úryvek ze Skutků apoštolů, můžeme zjistit, že ta záležitost se společenstvím, které má jedno srdce a jednu duši a všechno společné, přece jen není až tak pasé. Pravdaže, není vůbec správné považovat uvedenou zprávu ze Skutků apoštolů výlučně za nějaký symbolický obraz a odsouvat ji někam do čistě duchovní roviny. Avšak trvat na tom, aby v současné společnosti všichni věřící prodávali pole a domy a dělili se o všechno, by asi bylo přinejmenším naivní. A proto, i když v případě současných věřících z různých důvodů (zatím nebo ještě) neplatí (či nemůže platit?), že prodávají pole a domy a stržené peníze kladou apoštolům k nohám, přece stále platí, že mají jedno srdce a jednu duši. Protože právě v případě odpouštění hříchů se zvláštním způsobem uskutečňuje slovo, že věřící klade apoštolům k nohám to, co je bytostně jeho (své hříchy a slabosti) a právě svátostným odpuštěním se jedinečným způsobem uskutečňuje i to, že se milost rozděluje podle toho, jak kdo potřebuje. A co je nejlepší, ona nezůstává pouze u toho, kdo je jejím primárním příjemcem, ale spočívá na všech. Právě proto, že věřící vždy měli, mají a budou mít jedno srdce a jednu duši. A ze stejného důvodu ani to nejtajnější zlo spáchané v koutku srdce nikdy není soukromým vlastnictvím, ale ubližuje celému společenství. A tedy, má-li být odpuštěno, musí se položit apoštolům k nohám. Stejně ani o tom nejskrytějším dobru nikdo nemůže říci, že je pouze jeho.

Někdo by mohl namítnout: „No, zjistili jste, že materiální solidarita je příliš bolavá, tak jste si to takhle hezky vyabstrahovali do duchovní sféry.“ Opravdu? Kdo skutečně prožívá každý osobní hřích jako ublížení celému společenství a vnímá v každé svátosti a liturgickém slavení, že je jedno srdce a jedna duše s druhými, musí nutně dorůstat k tomu, že se stále víc zříká i hmotných věcí, které vlastní, a dělí se s druhými. Jestli se k tomu nepřibližuje (ač i milimetrovými krůčky), znamená to, že si Boží slovo opravdu vyabstrahoval tak, že mu z něho nic nezůstalo.



© E-neděle
www.paulinky.cz
www.svatypavel.paulinky.cz


Příbuzné weby:
www.signaly.cz/neposeda
www.signaly.cz/annina

Sdílet

Komentáře

floweret Přemýšleli jste taky někdy nad tím, proč už to dneska "tak nefunguje"? Já jo.. Myslím, že podstata problému je ve vztahu, jaký má každý z nás s Bohem. Pokud člověk Bohu náleží, věří Mu, má tedy i Jeho Ducha, Bůh ho formuje a vede. Takový tedy činí to, k čemu ho Duch Svatý vede. Pokud máme např. 10 nebo 100 lidí, kteří takto společně fungují, každý přímo veden Duchem, pak to musí být docela mazec, ne? Myslíte, že to je nemožné? U Boha není nic nemožného :-)... Jasné je, že mnohdy uděláme nějakou chybu a Boha neposlechneme a komunikace je nějak narušena.. ale i to se dá srovnat a fungovat pod přímým Božím vedením... a být tedy opravdu církví postavenou na Kristu, vedenou Bohem a svědčící o Bohu svým životem.<br />
Takhle funguje církev:<br />
Ezechiel 11:19-20 "A dám jim jedno srdce a vložím do jejich nitra nového ducha, odstraním z jejich těla srdce kamenné a dám jim srdce z masa, aby se řídili mými nařízeními, zachovávali moje řády a jednali podle nich. I budou mým lid

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka