Liturgi@ on-life
Kdyby na popeleční středu někdo přišel mezi lidi s roztrhanými šaty, tak si asi poklepeme na čelo: „Hm, nepochopil...“ Kdyby se někdo po celých čtyřicet dnů soustředil na to, aby se mu z hlavy nesetřel popel, kterým byl na začátku postní doby označen, tak jen zakroutíme hlavou s povzdechem: „Je asi mimo!“ Nikomu není třeba složitě vysvětlovat, co měl asi prorok Joel na mysli, když zdůrazňoval: „ Roztrhněte svá srdce, a ne pouze šaty“ (viz Jl 2,12-18). Symbol roztrhnutých šatů a roztrhnutého srdce je tak jasný a plastický, že k jeho pochopení nepotřebujeme podrobné znalosti semitských jazyků či starověkých stylistických figur. Z obrazu roztrženého srdce je přece hned cítit odhodlání k radikální a hlavně trvalé změně, která není pouze nějakým vnějším gestem na přechodné období. Kolik postních předsevzetí je však opravdu trvalým návratem k dobrotivému a milosrdnému Hospodinu a kolik z nich je pouze povrchním trháním šatů, které se po uplynutí namáhavých čtyřiceti dnů zas jen šmahem zašijí.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.